Poznámka: Původní dokument je novější než tento překlad.

Co to znamená svobodný? neboli Co je myšleno svobodným softwarem?

Poznámka: V únoru 1998 byl učiněn pokus o nahrazení termínu svobodný software pojmem otevřený software. Oba pojmy v zásadě označují to samé.

Termín svobodný software by pro někoho mohl být matoucí, obzvláště pak v původním anglickém tvaru free software, kde free lze přeložit jako zdarma. To je však jen jeden z vícero možných významů tohoto slova, v anglickém výkladovém slovníku je u free uvedeno přibližně dvacet významů a jen jeden z nich je zdarma. Zbytek se nějakým způsobem dotýká volnosti a absence omezení. Když se tedy hovoří o svobodném (free) softwaru, je tím myšlena svoboda, ne cena.

Software, který je volný v tom smyslu, že není třeba za něj platit, nemusí být nezbytně nutně volný i ve smyslu svobody. Může být například zakázáno tento program dále kopírovat a téměř určitě nebudete moci do něj zasahovat a upravovat ho. Software zdarma často bývá jen nástrojem nějaké marketingové kampaně, která má podpořit spřízněný produkt, nebo je jeho účelem pouze snaha vytlačit slabšího konkurenta z trhu. Nemáte žádnou záruku, že takový software zůstane zdarma i v budoucnu.

Svobodný znamená svobodný za všech okolností. Software, který je uveřejněn jako volné dílo, může být pohlcen a zahrnut do proprietárního softwaru. Společnost jako celek by pak přišla o veškeré následné změny a vylepšení. Aby mohl software zůstat svobodným, je nutné, aby byl chráněn autorským právem a licencován.

Nezasvěcení někdy vnímají pouze dvě roviny, buď pro ně software svobodný je nebo není. Ve skutečném životě však nastanou situace, kdy tato hranice tak úplně zřejmá není. Abychom si ujasnili, co je myšleno pojmem svobodný software, je potřeba si udělat malou odbočku do světa softwarových licencí.

Autorské právo (copyright) představuje způsob ochrany práv tvůrce určitého díla. Ve většině zemí platí, že pokud vytvoříte nějaký program, automaticky se stáváte vlastníkem autorských práv k tomuto softwaru. Licence je pak způsob, kterým autoři umožňují ostatním se svým dílem (v tomto případě se softwarem) dále nakládat, a to za takových podmínek, které jsou pro autora díla přijatelné. Je na autorovi, aby do svého díla zahrnul licenci, jež určuje, jakým způsobem může být se softwarem nakládáno. Podrobnější debatu o autorském právu je možné nalézt na stránkách http://www.copyright.gov/.

Je zřejmé, že různé situace vyžadují různé licence. Softwarové společnosti se snaží chránit svá aktiva, proto dávají k dispozici pouze zkompilovaný kód (pro člověka nečitelný), jehož užití je navíc všemožně regulováno. Autoři svobodného softwaru se naopak snaží o nějakou kombinaci následujících cílů:

Někteří autoři se rozhodnou napsat si svou vlastní licenci. Na to je často nahlíženo s despektem, neboť takovéto na míru šité licence často obsahují záludné nuance. Použité formulace bývají dvojsmyslné, popřípadě autor stanoví podmínky, které se vzájemně vylučují. Napsat kvalitní licenci, která by následně obstála třeba u soudního řízení, je ještě těžší. Naštěstí již existuje dostatek licencí, které pravděpodobně pokryjí většinu situací, jež budete řešit.

Tři z těch nejvíce používaných jsou:

Některé společné znaky těchto licencí.

U posledního výše zmíněného bodu by se mohlo zdát, že je v rozporu s celkovým pojetím svobodného softwaru. Opak je však pravdou, jde o jednu z jeho předností. Jelikož licence umožňuje svobodnou distribuci, jakmile někdo získá kopii softwaru, může jej sám dále rozšiřovat, dokonce jej zkusit prodávat. V praxi vytvoření takové elektronické kopie téměř nic nestojí. Nabídka a poptávka se pak postarají o to, aby cena zůstala nízká. Pokud je pro zákazníka pohodlnější získat nějaký program nebo sadu programů na médiu, např. na CD, může si prodejce naúčtovat cenu dle svého uvážení. Pokud však nasadí příliš vysokou marži, objeví se na trhu další prodejci a konkurence stlačí cenu dolů. Výsledkem je, že několik instalačních CD s Debianem je možné získat řádově za několik desítek korun.

I když svobodný software není úplně bez omezení (toho lze docílit pouze publikací díla jako tzv. volného díla), dává uživatelům možnost si jej přizpůsobit tak, aby plnil jejich specifické potřeby. Zároveň chrání práva tvůrců softwaru. Tímto je vystiženo, co bylo myšleno oním slovem svobodný.

Projekt Debian je velkým zastáncem svobodného softwaru. Jelikož tvůrci softwaru používají různé licence, byla vytvořena sada směrnic, tzv. Zásady svobodného softwaru pro Debian (DFSG), která se snaží stanovit rozumnou definici toho, co je podstatou svobodného softwaru. Součástí hlavní distribuce Debianu se pak může stát pouze takový software, který je s touto sadou zásad v souladu.