[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ A ] [ další ]
Toto vydání přináší oficiální podporu architektury AMD64, která podporuje 64 bitové procesory od Intelu (EM64T) a AMD (AMD64). Tento port byl během předchozího vydání Debianu (Debian GNU/Linux 3.1 (,,Sarge'')) neoficiální.
Protože architektura Motorola 680x0 (,,m68k'') nesplňovala kritéria nastavená manažery pro vydávání Debianu, není již oficiálně podporována. Nejvážnějšími důvody byl slabý výkon a omezená podpora výrobců nezbytných komponent. I když již není port m68k součástí oficiálního vydání, předpokládáme, že zůstane aktivní a připravený k instalaci.
Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux etch.
Intel x86 (,,i386'')
Alpha (,,alpha'')
SPARC (,,sparc'')
PowerPC (,,powerpc'')
ARM (,,arm'')
MIPS (,,mips'' (big endian) a ,,mipsel'' (little endian))
Intel Itanium (,,ia64'')
HP PA-RISC (,,hppa'')
S/390 (,,s390'')
AMD64 (,,amd64'')
Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování
balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné v dokumentu
Debian port web
pages.
Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce sarge; distribuce obsahuje přes 6500 nových balíků, což dává celkem více než 18200 balíků. 10700 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 68% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 3500, neboli 23% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci ,,zastaralé''.
S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z XFree86 na X.Org verze 7.1, která podporuje širší škálu hardware a je vybavena lepší autodetekcí. To mimo jiné umožňuje použití Compizu, což je jeden z prvních kompozitních správců oken pro X Window System, který u podporovaných zařízení využívá všech výhod hardwarové akcelerace OpenGL.
Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.14[1], KDE 3.5.5a a Xfce 4.4. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 2.0.4a, KOffice 1.6, GNUCash 2.0.5, GNUmeric 1.6.3 a Abiword 2.4.6.
Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací. Gaim povýšil na verzi 2.0,
Evolution na verzi 2.6.3. Aktualizován byl také balík aplikací Mozilla a
hlavní programy byly přejmenovány: iceweasel (verze 2.0.0.2) je
webový prohlížeč Firefox s odstraněným brandingem, obdobně
icedove (verze 1.5) je upravený poštovní klient
Thunderbird.
Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:
GNU C library verze 2.3.6
GNU Compiler Collection 4.1 jako výchozí kompilátor
interprety jazyků: Python 2.4, PHP 5.2
serverový software:
poštovní servery: Exim 4.63 (výchozí poštovní server), Postfix 2.3, Courier 0.53, Cyrus 2.2
webové servery: Apache 2.2, fnord 1.10
databázové servery: MySQL 5.0.32, PostgreSQL 8.1
OpenSSH server, verze 4.3
jmenné servery: Bind 9.3, maradns 1.2
adresářový server: OpenLDAP 2.3
Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na 19 až 23 instalačních CD (podle architektury) s binárními balíky a podobném počtu CD se zdrojovými balíky. Při instalaci lze rovněž využít instalační DVD.
Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je aptitude.
aptitude podporuje většinu příkazů apt-getu a navíc
bylo prokázáno, že umí řešit závislosti lépe než apt-get. Pokud
stále používáte dselect, měli byste přejít na
aptitude, jakožto na oficiální rozhraní pro správu balíků. Pro
vydání etch byl do aptitude vyvinut pokročilý systém řešení
konfliktů mezi závislostmi.
V etchi je i Secure APT), který na systémech Debian GNU/Linux zvyšuje
bezpečnost použitím silného šifrování a digitálních podpisů pro ověření
stáhnutých balíků. Součástí je i nástroj apt-key, který na
klíčenku APTu přidává nové klíče. Ve výchozím nastavení obsahuje klíčenka
pouze aktuální podepisovací klíč Debianu, který je poskytován balíkem
debian-archive-keyring.
Ve výchozím nastavení vás nyní bude apt varovat při každém
stahování balíků z neověřených zdrojů. Budoucí verze budou možná vynucovat
ověření všech balíků, jinak je odmítnou stáhnout. Správci neoficiálních zdrojů
pro apt by si měli vytvořit kryptografické klíče, podepsat své soubory Release
a zajistit bezpečný způsob distribuce odpovídajících veřejných klíčů.
Více informací naleznete v apt(8), kapitole Podepisování
balíků v Debianu příručky Securing Debian a v Debian Wiki.
Jinou vlastností, která byla do systému APT přidána, je možnost stahovat pouze
rozdíly v souboru Packages, které se objevily od vaší poslední
aktualizace. Více naleznete v Pomalejší aktualizace seznamů balíků
pro APT, Oddíl 5.1.3.
Služba debian-volatile, která byla s vydáním sarge představena jako neoficiální, se nyní stala oficiální službou Debian GNU/Linuxu.
To znamená, že již není používána adresa .debian.net, ale
.debian.org. Pokud tuto službu využíváte, nezapomeňte si upravit
své zdroje v /etc/apt/sources.list. Stará adresa bude ještě po
nějakou dobu udržována.
Se službou debian-volatile mohou uživatelé stabilní distribuce
jednoduše aktualizovat vybrané balíky, které rychle zastarávají, například
databáze virových vzorů nebo pravidla pro filtrování spamu. Více informací a
také seznam zrcadel naleznete na webových stránkách archivu.
V distribuci bylo provedeno mnoho změn, jejichž přínos zaznamenáte při čisté instalaci etch, ale které nemusí být automaticky k dispozici při přechodu ze sarge. Tato kapitola popisuje nejvýznamnější změny.
Mnoho vývojářských balíků, které měly prioritu standardní, mají nyní
prioritu volitelé, takže se při výchozí instalaci neinstalují, což
šetří místo i čas instalace. Mezi tyto balíky patří standardní kompilátor
C/C++ gcc, podpůrný software (dpkg-dev,
flex nebo make) a také hlavičkové soubory
(libc6-dev, linux-kernel-headers).
Chcete-li mít tyto balíky nainstalovány, je nejjednodušší nainstalovat balík
build-essential, který díky závislostem doinstaluje většinu z
nich.
Balíkům, které jsou potřeba pro podporu SELinuxu, byla zvýšena priorita na standardní. To znamená, že budou instalovány automaticky při instalaci nového systému. U stávajících systémů můžete nainstalovat SELinux příkazem:
# aptitude install selinux-basics
Samotný SELinux však zatím není ve výchozím nastavení povolený. Informace o
nastavení a povolení SELinuxu naleznete ve wiki o SELinuxu v Debianu.
Na místo starého inetd démona z balíku netkit-inetd se nyní
používá implementace openbsd-inetd. Pokud nenalezne žádné služby,
na které by měl dohlížet (což je případ čerstvě nainstalovaného systému), ani
se nespustí. Tento démon se nainstaluje automaticky i při přechodu ze sarge.
vi se změnila
Jako výchozí varianta editoru vi se místo nvi
instaluje kompaktní verze vimu (vim-tiny).
Nově vytvářené souborové systémy ext2 a ext3 mají implicitně povolené příznaky dir_index a resize_inode. První vlastnost urychluje operace nad adresáři s mnoha soubory, druhá umožňuje změnit velikost souborového systému za provozu (tj. i když je připojen).
Uživatelé přecházející z sarge mohou nastavit příznak dir_index ručně
nástrojem tune2fs[2]. Příznak resize_inode není možné přidat do
existujícího systému. Seznam aktuálně nastavených příznaků souborového systému
můžete zjistit příkazem dumpe2fs -h.
Výchozí kódování nových instalací Debian GNU/Linuxu je UTF-8 a mnoho aplikací je pro toto kódování přednastaveno.
Uživatelé přecházející na etch ze starší verze se budou muset do tohoto kódování přepnout ručně vygenerováním příslušných locales a nastavením proměnných prostředí. Celosystémové nastavení můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure locales. Nejprve vyberte příslušné UTF-8 prostředí pro váš jazyk a zemi a poté je nastavte jako výchozí. Přechod na UTF-8 znamená, že budete muset převést své stávající soubory z historických kódování (pro češtinu a slovenštinu iso-8859-2) do UTF-8.
S převodem by mohl pomoci balík utf8-migration-tool, který se
ovšem nachází jen v unstable, protože nebyl připraven včas pro vydání etche.
Před použitím je vhodné zálohovat data a konfigurační soubory.
Některé aplikace ještě nemusí v prostředí UTF-8 fungovat správně, doporučujeme kontaktovat jejich autory.
Více informací naleznete na wiki stránkách,
které se zabývají přechodem ze sarge na etch.
Debian GNU/Linux 4.0 se na všech architekturách dodává s jádrem 2.6.18. Toto vydání sice je stále z větší části s jádry 2.4 kompatibilní, ale Debian již jádra 2.4 oficiálně nepodporuje.
V samotném jádře i ve způsobu jeho zabalení v Debianu se udály veliké změny. Některé z těchto změn komplikují hladký přechod na etch a potenciálně mohou vyústit v problémy při restartování do nového systému. Tato sekce probírá nejzávažnější změny. Potenciálními problémy a jejich obejitím se zabývají další kapitoly.
Všechny balíky s linuxovým jádrem byly přejmenovány z kernel-* na linux-*, což v budoucnu zjednoduší přidání jiných jader, než je linux.
Tam, kde to bylo možné, byly vytvořeny prázdné přechodové balíky, které zajistí přechod z odstraněných balíků na nové verze.
Balíky s obrazy linuxového jádra na PA-RISC vyžadují pro zavedení systému
initrd. Kvůli změnám v jádře se již nemůže pro vytváření initrd používat
nástroj initrd-tools tak jako v sarge. Místo něj vznikly dva
nové: initramfs-tools a yaird. Koncepty za oběma
nástroji jsou poměrně odlišné (přehled naleznete v Debian Wiki),
ale oba vytvoří souborový systém initramfs, což je zkomprimovaný
cpio archiv. Výchozí a zároveň doporučený nástroj je
initramfs-tools.
Při aktualizaci na oficiální jádro z etche se initramfs-tools
nainstalují automaticky.
Balík initrd-tools je zatím stále součástí etche, protože je
vyžadován při přechodu z sarge, ale s příštím vydáním Debianu bude zahozen.
/dev a rozpoznávání hardwareJádra z etche již nepodporují devfs.
Náhradou devfs je udev, implementace devfs v
uživatelském prostoru..
udev se připojuje přes adresář /dev a soubory v něm
umístěné vytváří a ruší dynamicky podle toho, které moduly jádra jsou zavedeny
(na základě událostí generovaných jádrem). udev je mnohem
pružnější než devfs a poskytuje služby, které jsou využívány
programy jako hal (hardwarová abstraktní vrstva).
udev se také spolu s jádrem stará o rozpoznávání hardwaru a
nahrávání příslušných modulů s ovladači. Kvůli tomu koliduje s balíkem
hotplug. Ve starším sarge se pro nahrávání modulů při zavádění
systému dal použít i discover, ale nová verze v etchi to již
nepodporuje. discover se stále používá při instalaci X.Org pro
rozpoznání grafické karty.
Při instalaci jádra dodávaného s Debianem se udev nainstaluje
automaticky, protože na něm závisí generátor initrd
initramfs-tools.
Instalaci udevu se můžete vyhnout kompilací vlastního
nemodulárního jádra, nebo použitím alternativního generátoru initrd, např.
yairdu. Doporučovaný generátor je však
initramfs-tools.
[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ A ] [ další ]
Poznámky k distribuci Debian GNU/Linux 4.0 (,,etch''), PA-RISC
$Id: release-notes.cs.sgml,v 1.16 2007-08-16 16:37:20 jseidel Exp $debian-doc@lists.debian.org