[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ A ] [ další ]
Některé změny s sebou nesou vedlejší projevy, kterým se nedá rozumně vyhnout, nebo odkryjí chyby v úplně jiných programech nebo knihovnách. V této kapitole dokumentujeme všechny problémy, které jsou nám známé. Doporučujeme však přečíst i errata, dokumentaci ke konkrétním balíkům, hlášení o chybách a další zdroje zmíněné v Další dokumenty, Oddíl 6.1.
Přestože udev prošel náročnými testy, můžete zaznamenat drobné
problémy s některými zařízeními, které je potřeba opravit. Mezi nejčastější
problémy patří změněná práva a/nebo vlastnictví zařízení. V některých
případech se dokonce zařízení nemusí vůbec vytvořit (např.
/dev/video a /dev/radio).
Pro řešení zmíněných problémů nabízí udev konfigurační
mechanizmus, kde si vše můžete podrobně doladit. Podrobnosti naleznete v
udev(8) a /etc/udev.
Některé aplikace v etchi již nemusí fungovat s jádry řady 2.4, například proto, že vyžadují podporu epoll(), která není v jádrech 2.4 dostupná. Tyto aplikace nemusí fungovat správně do doby, než restartujete systém s jádrem 2.6.
Konkrétním příkladem je HTTP proxy squid.
Od verze 2.6.17 používá Linux poměrně agresivně škálování TCP okna popsané v
RFC 1323. Některé servery jsou porušené a rozhlašují o sobě chybné velikosti
TCP oken. Více informací naleznete v hlášeních o chybách #381262, #395066 a #401435.
Problém se dá obejít tak, že zmenšíte maximální povolenou velikost TCP okna
(preferováno), případně že škálování TCP okna vypnete úplně (nedoporučeno); viz
ukázkové příklady na stránce
debian-installer errata.
Verze apt v etchi implicitně používá nový způsob aktualizace
souboru Packages (při spuštění aptitude update),
který již nestahuje celý soubor Packages, ale jen rozdílové
soubory (pdiff). Tato vlastnost by měla méně zatěžovat síť a na
většině systémů by měla být rychlejší. Bohužel, na řídce aktualizovaných
systémech s rychlým připojením to může mít efekt právě opačný, protože sloučení
rozdílových souborů může trvat déle, než stažení celého Packages.
Pro vypnutí stačí do souboru /etc/apt/apt.conf přidat volbu
Acquire::Pdiffs "false";.
Tato změna ovlivní hlavně uživatele testovací a nestabilní větve Debian GNU/Linuxu, protože ty se neustále mění. Uživatelé etche zaznamenají změnu hlavně při stahování seznamu nových bezpečnostních aktualizací.
Na systémech, které používají pro zavedení ovladačů síťových karet
udev, je díky asynchronní povaze udevu možné, že se
při zavádění systému nahrají síťové ovladače až po spuštění
/etc/init.d/networking. Přestože přidáním direktivy
allow-hotplug do souboru /etc/network/interfaces
zajistíte, že se síťové rozhraní aktivuje okamžitě poté, co bude k dispozici,
nemáte žádnou záruku, že se tak stane před spuštěním síťových služeb. Některé
síťové služby se bez síťového rozhraní mohou chovat nevyzpytatelně.
V sarge se balík wpasupplicant spuštěl jako systémová služba
konfigurovaná přes soubor /etc/default/wpasupplicant a uživatelské
nastavení v /etc/wpasupplicant.conf.
V etchi je skript /etc/init.d/wpasupplicant odstraněn a balík se
nyní integruje do /etc/network/interfaces podobně, jako ostatní
síťové balíky (např. wireless-tools). To znamená, že se
wpasupplicant nespouští jako systémový daemon.
Konfigurace wpasupplicantu je popsána v souboru
/usr/share/doc/wpasupplicant/README.modes.gz, kde naleznete i
příklady pravidel pro /etc/network/interfaces. Novější informace
o použití balíku wpasupplicant v Debianu naleznete v Debian Wiki.
Připojení souborových systémů vfat, ntfs a iso9660, které v názvech souborů obsahují jiné znaky než ASCII, může při přístupu k souborům způsobovat problémy. Ty se projevují hláškou ,,Invalid or incomplete multibyte or wide character''. Možným řešením je použití parametru utf8 při připojování těchto souborových systémů.
Poznámka: při použití parametru utf8 na souborovém systému vfat neumí linuxové jádro sjednocovat použití velkých a malých písmen.
V ojedinělých případech se může stát, že po aktualizaci přestane fungovat zvuk. Pokud se to stane, projděte si následující seznam:
spusťte alsaconf pod uživatelem root
přidejte uživatele do skupiny audio
v alsamixeru zkontrolujte, že jsou všechny kanály zesílené
ujistěte se, že jsou daemony arts nebo esound zastaveny, OSS moduly odebrány z paměti, reproduktory zapnuty a že pod uživatelem root funguje příkaz cat /dev/urandom > /dev/dsp.
Linuxové jádro řady 2.6 prošlo od verzí 2.4 významnými změnami. Moduly byly přejmenovány a mnoho ovladačů bylo částečně nebo i úplně přepsáno. Protože přechod na jádro 2.6 není jednoduchá záležitost, snaží se tato sekce zmapovat problémy, se kterými byste se mohli potkat.
Sestavujete-li si své vlastní jádro, nezapomeňte před prvním restartem do jádra
2.6 nainstalovat balík module-init-tools, který nahrazuje balík
modutils používaný staršími jádry. Použijete-li jádro z Debianu
(některý z balíků linux-image), nainstalují se
module-init-tools díky závislostem automaticky.
Používáte-li LVM, měli byste před restartem do jádra 2.6 nainstalovat
také balík lvm2. Jádro 2.6 již nemá přímou podporu LVM1 a pro
přístup k těmto svazkům musíte použít kompatibilní vrstvu lvm2
(modul dm-mod). Balík lvm10 nemusíte odinstalovat; zaváděcí
skripty rozpoznají verzi jádra a použijí odpovídající verzi.
Máte-li v souboru /etc/modules seznam modulů, které se mají zavést
během během startu systému, dejte pozor na fakt, že se jména modulů mohla
změnit. V takovém případě budete muset soubor upravit.
Na závěr instalace jádra 2.6 se ještě před restartem přesvědčete, že máte v záloze funkční možnost nastartování systému. V konfiguraci zavaděče byste měli mít jak nové, tak starší (funkční) jádro. Také byste měli mít po ruce záchrannou disketu nebo CD-ROM pro případ, že si při nastavení zavaděče znefunkčníte i zavádění původního jádra.
Nejagresivnější změna v jádrech 2.6 se týká zásadní změny ve vstupní vrstvě, kdy se všechny klávesnice tváří jako běžné PC klávesnice. To znamená, že pokud nyní používáte jiný typ klávesnice (např. USB-MAC nebo Sun), pravděpodobně skončíte po restartu s nefunkční klávesnicí.
Máte-li k počítači SSH přístup, můžete se připojit z jiného systému a problém napravit příkazem dpkg-reconfigure console-data, kde nejprve zvolte možnost ,,Vybrat mapu z kompletního seznamu'' a poté ,,pc klávesnice''.
Pokud je postižena klávesnice v konzoli, je pravděpodobné, že budete muset
změnit i nastavení klávesnice v systému X Window. To můžete změnit příkazem
dpkg-reconfigure xserver-xorg nebo ruční úpravou souboru
/etc/X11/xorg.conf.
Používáte-li USB klávesnici, může být nastavena jako ,,běžná'' PC klávesnice, nebo jako USB-MAC klávesnice. V prvním případě se vás tento problém netýká.
Změna vstupní vrstvy v jádrech 2.6 postihla i počítačové myši, takže pokud po
přechodu na jádro 2.6 nebude myš fungovat, budete muset změnit nastavení
systému X Window a případně i gpm.
V linuxových jádrech řady 2.6 je preferovaným zvukovým systémem ALSA, nicméně
starší OSS je stále k dispozici. Aby zvuk fungoval, musí se nahrát ALSA moduly
vaší zvukové karty. Nainstalujete-li k balíku alsa-base ještě
discover nebo hotplug, budou se ALSA moduly vaší
zvukové karty nahrávat automaticky. alsa-base navíc v balících
discover a hotplug zakáže nahrávání OSS modulů.
Jestliže máte nějaké OSS moduly uvedeny v /etc/modules, měli byste
je ze souboru odstranit.
Přechod na X.Org zahrnuje také strukturální změny. Jestliže všechny instalované balíky pochází z Debianu a jsou také součástí etche, měla by aktualizace proběhnout hladce. Praxe však ukázala, že je dobré si pohlídat některé změny, protože mohou způsobit potenciální problémy.
Nejdůležitější změnou je fakt, že adresář /usr/X11R6/bin byl
odstraněn a místo něj existuje symbolický odkaz do /usr/bin. To
znamená, že v čase instalace nových balíků musí být tento adresář prázdný.
Nové balíky sice kolidují s většinou balíků, o kterých je známo, že používaly
/usr/X11R6/bin, ale možná však bude potřeba ručního zásahu.
Aktualizaci rozhodně neprovádějte z běžícího X sezení.
Jestliže se aktualizace přeruší během instalace X.Org, měli byste zkontrolovat,
zda v /usr/X11R6/bin nezůstaly nějaké soubory. Příkazem
dpkg -S pak můžete zjistit, kterému balíku soubory patří a
následně balík(y) odstranit pomocí dpkg --remove. Odstraňované
balíky si poznačte, abyste si později mohli nainstalovat jejich vhodnou
náhradu.
Více podrobností a další možné problémy naleznete na http://wiki.debian.org/Xorg69To7.
Zaznamenáte-li po restartu X.Org nějaké problémy, může pomoci také restart font
serveru příkazem /etc/init.d/xfs restart. Stává se to proto, že
soubor /etc/X11/fs/xfs.options obsahuje řádek s
no-restart-on-upgrade, ale cesty se mezitím změnily.
Po přechodu na X.Org a nejnovější knihovny přestanou fungovat X terminály,
které umí reprezentovat barvy pouze v 8 bitové hloubce. Může za to 2D
vektorová knihovna Cairo (libcairo2), která nepodporuje osmibitové
pseudobarvy. Tuto knihovnu využívají desktopová prostředí GNOME a Xfce a mnoho
desktoppových aplikací postavených nad grafickým toolkitem Gtk2+ (např.
abiword).
Mezi postižené systémy patří některé stroje od Sunu, X terminály od Tektronixu, NCD, IBM a SGI a také některé další vzdálené X window systémy. Pokud je to možné, nastavte tyto terminály, aby používaly 16 bitové barvy.
Více informací naleznete v chybě #4945
hlášené u Freedesktopu.
Jedním z balíků, které byly vydáním etche zastarány, je poštovní server (MTA)
exim, který byl nahrazen kompletně novým balíkem
exim4.
exim (verze 3) nebyl vyvíjen již celé roky a také Debian jej dále
nebude podporovat. Používáte-li stále verzi 3.xx, je nejlepší přejít na
exim4 ručně. Protože exim4 byl součástí i sarge,
můžete si vybrat, zda na něj přejdete ještě na starém systému, nebo až po
aktualizaci na etch.
V závislosti na nastavení debconfu můžete být během instalace
balíku exim4 dotázáni na několik otázek. Jestliže se nezobrazí
žádné otázky, systém se nastaví pro doručování lokální pošty. Budete-li chtít
nastavení v změnit, stačí spustit dpkg-reconfigure exim4-config.
Balíky exim4 jsou v Debianu bohatě dokumentovány. Součástí balíků
je soubor README, který mimo jiné popisuje různé varianty balíku,
které máte k dispozici a také obsahuje sekci o přechodu z Eximu 3, jež vám
pomůže se samotnou aktualizací. Tento soubor naleznete také na http://pkg-exim4.alioth.debian.org/README/README.Debian.html.
Domovská stránka balíku se nachází v debianí wiki na adrese http://wiki.debian.org/PkgExim4.
Apache byl aktualizován na novou verzi 2.2. To by na běžného uživatele nemělo mít žádný vliv, avšak vždy je lepší být na potenciální problémy připraven.
Doporučujeme shlédnou stránku http://httpd.apache.org/docs/2.2/upgrading.html,
která obsahuje hlavní změny. Obzvláště si povšimněte následujícího:
všechny moduly se musí překompilovat
moduly pro autorizaci byly překopány a přejmenovány
některé konfigurační volby se přejmenovaly
Ze změn specifických pro Debian zmiňme, že řetězec SSL již není definován, protože ssl je nyní podporováno přímo hlavním balíkem.
Používáte-li experimentální MPM ITK (z balíku apache2-mpm-itk),
nebude cgi modul povolen správně. Pro korektní povolení musíte ručně zakázat
mod_cgid a povolit mod_cgi:
# cd /etc/apache2/mods-enabled
# rm cgid.conf cgid.load
# ln -s ../mods-available/cgi.load .
# /etc/init.d/apache2 force-reload
Zope a všechny spřízněné produkty byly aktualizovány. Mnoho produktů také bylo z distribuce vyřazeno, protože buď byly zastaralé, nebo nebyly kompatibilní s novějším Zope, CMF, resp. Plone.
Bohužel, vypadá to, že neexistuje jednoduchý a garantovaný postup pro
aktualizaci komplexního zope nebo plone serveru. I
když Plone obsahuje migrační nástroj, zkušenosti ukázaly, že automatické
migrace mohou velmi jednoduše selhat.
Z tohoto důvodu se uživatelům doporučuje nakonfigurovat své systémy tak, aby mohli používat starší instalaci Zope/Plone ze sarge paralelně s novou instalací z etche.
Nejjednodušší a nejbezpečnější je zkopírovat systém sarge na jiný disk nebo
oblast a poté aktualizovat jen jednu z kopií. Poté můžete použít
chroot a používat obě verze zároveň.
Není možné mít nainstalovánu starou i novou verzi Zope/Plone na jednom systému
zároveň, protože staré balíky závisí na balíku python2.3, který
nemůže být instalován současně s python2.4.
Dřívější verze GNU tar při vytahování nebo vypisování souborů z
archivu předpokládaly expanzi zástupných znaků stejně jako v (bash) shellu.
Například:
tar xf foo.tar '*.c'
by rozbalilo všechny soubory, které končí na '.c'. Toto chování nebylo
dokumentováno bylo nekompatibilní s tradičními implementacemi
taru. Od verze 1.15.91 již GNU tar toto chování ve
výchozím nastavení nepoužívá. Naše ukázka by tedy byla interpretována jako
požadavek na vytažení souboru nazvaného '*.c'.
Více informací naleznete v /usr/share/doc/tar/NEWS.gz.
Verze ypbindu dodávaná spolu s balíkem nis obsahuje
podporu Network Manageru. Tato podpora způsobuje, že pokud Network Manager
nahlásí, že je počítač odpojen od sítě, tak ypbind zastaví funkci
NIS klienta. Protože ale Network Manager hlásí, že je počítač odpojen i v
případě, kdy se zrovna počítač nepoužívá, měli by uživatelé používající NIS na
svých systémech Network Manager zakázat.
Toho můžete docílit buď odinstalací balíku network-manager, nebo
úpravou souboru /etc/default/nis, kde stačí k proměnné
YPBINDARGS přidat parametr -no-dbus.
U nových instalací se parametr -no-dbus použije automaticky, což ale není případ starších systémů, které převádíte na etch.
Po mnoho let je známo, že povolení proměnné register_globals je nebezpečné a bývá implicitně vypnuto. Toto rozumné nastavení se konečně dostalo i do Debianu a vztahuje se i na podobně neudržované proměnné safe_mode a open_basedir.
Počínaje tímto vydáním se bezpečnostní tým Debianu rozhodl nepodporovat množství PHP konfigurací, které jsou známy jako nebezpečné. Nejvíce viditelné asi bude to, že se nebudou opravovat problémy vzniklé povolením volby register_globals.
Používáte-li zastaralé aplikace vyžadující register_globals,
povolte je pouze pro nejnutnější cesty, např. v konfiguračním souboru Apache.
Více informací naleznete v souboru README.Debian.security v
adresáři /usr/share/doc/php4 nebo
/usr/share/doc/php5.
Programy od Mozilly (firefox a thunderbird, v Debianu
přejmenované na iceweasel a icedove) jsou pro mnoho
uživatelů důležitými nástroji. Bohužel, bezpečnostní politika autorů těchto
programů je řešena přechodem na novější verzi, což se neslučuje s politikou
Debianu nemíchat funkční změny s bezpečnostními opravami. Dnes to ještě
nemůžeme předpovídat, ale je možné, že během produkčního období etche se
bezpečnostní tým Debianu dostane do situace, kdy nebude možné nadále podporovat
produkty Mozilly a ohlásí pro ně konec podpory. Při nasazení Mozilly byste to
měli vzít v úvahu a pokud by neexistence bezpečnostní podpory byla problémem,
měli byste se porozhlédnout po alternativách, které jsou v Debianu dostupné.
Ve verzi, která je součástí etche, se změnil přístup ke KDE médiím z
device:/ na media:/. Stará cesta
device:/ může být stále uložena v některých konfiguračních
souborech uživatelů a je třeba ji změnit. Konkrétním příkladem je třeba soubor
~/.kde/share/apps/konqsidebartng/virtual_folders/services, který
ovšem můžete celý smazat, protože se při zakládání nových uživatelů již
nevytváří.
Mezi současnou verzí a verzí dodávanou se sargem se mnohé změnilo. Více
informací naleznete v poznámkách k vydání
KDE 3.5.
Jestliže jste v sarge používali GNOME, neprojeví se u vás všechny změny, které přineslo výchozí nastavení GNOME v etch. V extrémních případech GNOME nenačte správně vaše nastavení a nebude se chovat očekávaným způsobem.
Pokud jste neinvestovali do nastavení svého GNOME desktopu stovky hodin, bývá
lepší přejmenovat adresář .gconf v domovském adresáři uživatele
například na .gconf.old, což zajistí, že se při příštím přihlášení
vytvoří nové nastavení podle výchozích hodnot v etch.
S uvedením etche již Debian odhodil většinu balíků ze zastaralého GNOME 1, přítomno je jen několik balíků, které ještě nebyly převedeny do GNOME 2. Balíky GTK 1.2 zůstávají plně podporovány.
Mezi současnou verzí a verzí dodávanou se sargem se mnohé změnilo. Více
informací naleznete v poznámkách k vydání GNOME
2.14.
Pokud jste jako svůj výchozí textový editor používali vim, je
možné, že se během přechodu na etch změní na nano.
Chcete-li změnit výchozí editor globálně pro všechny uživatele, budete muset upravit systém alternativ:
# update-alternatives --config editor
Uživatelé, kteří chtějí používat jiný výchozí editor, než je nastaven globálně, mohou příslušně upravit proměnnou prostředí EDITOR, například přidáním následujících řádků do svých profilů:
EDITOR=vi
export EDITOR
alias editor=$EDITOR
Soubor /etc/motd je nyní symbolickým odkazem na
/var/run/motd, se sestavuje při každém restartu skriptem
/etc/init.d/bootmisc.sh ze šablony a souboru
/etc/motd.tail. To znamená, že jakékoliv změny souboru
/etc/motd budou ztraceny. Změny souboru
/etc/motd.tail se v /etc/motd projeví až po restartu.
Také proměnná EDITMOD v souboru /etc/default/rcS již nemá žádný
význam. Chcete-li zakázat automatické změny motd, nebo pokud chcete použít
vlastní zprávu, stačí odkázat /etc/motd na jiný soubor, například
/etc/motd.static a provést změny tam.
Balíky emacs21 a emacs21-nox nejsou nastaveny, aby implicitně používaly
Unicode. Více informací a návod jak to obejít naleznete v hlášení o chybě
#419490.
[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ A ] [ další ]
Poznámky k distribuci Debian GNU/Linux 4.0 (,,etch''), Mips
$Id: release-notes.cs.sgml,v 1.16 2007-08-16 16:37:20 jseidel Exp $debian-doc@lists.debian.org