Obsah
Tomuto tématu se více věnuje wiki.
Toto vydání přináší oficiální podporu architektury ARM EABI (armel).
Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux Lenny.
Intel x86 („i386“)
Alpha („alpha“)
SPARC („sparc“)
PowerPC („powerpc“)
ARM („arm“)
MIPS („mips“ (big-endian) a „mipsel“ (little-endian))
Intel Itanium („ia64“)
HP PA-RISC („hppa“)
S/390 („s390“)
AMD64 („amd64“)
ARM EABI („armel“)
Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné na stránkách debianích portů.
Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce Etch; distribuce obsahuje přes 7700 nových balíků, což dává celkem více než 23200 balíků. 13400 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 72% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 3100, neboli 17% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci „zastaralé“.
S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z X.Org 7.1 na X.Org 7.3.
Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.22[1], KDE 3.5.10, Xfce 4.4.2 a LXDE 0.3.2.1+svn20080509. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 2.4.1, KOffice 1.6.3, GNUCash 2.2.6, GNUmeric 1.8.3 a Abiword 2.6.4.
Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací.
Pidgin (dříve známý
jako Gaim) povýšil na
verzi 2.4.3,
Evolution na verzi
2.22.3. Aktualizován byl samozřejmě také balík aplikací
Mozilla, hlavní
programy zůstávají přejmenovány:
iceweasel
(verze 3.0.6) je webový prohlížeč
Firefox
s odstraněným brandingem, obdobně
icedove
(verze 2.0.0.19) je upravený poštovní
klient Thunderbird.
Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:
Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na
4 až 5 instalačních DVD
(podle architektury) s
binárními balíky a 4 DVD se zdrojovými balíky.
Zdrojové balíky lze stáhnout i jako sadu 28 CD.
Stejně jako u předchozího vydání je k dispozici mimořádně úspěšné
DVD s možností instalace
na více architektur, které obsahuje
nejpoužívanější balíky pro architektury amd64 a
i386 včetně jejich zdrojových kódů. Na
architekturách amd64 a i386 je
nyní Debian GNU/Linux dostupný také ve formě Blu-ray
obrazu.
Debian nyní podporuje Linux Standards Base (LSB) verze 3.2, předchozí vydání podporovalo verzi 3.1.
Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je
aptitude. aptitude podporuje
většinu příkazů apt-getu a navíc bylo prokázáno, že
umí řešit závislosti lépe než apt-get. Pokud stále
používáte dselect, měli byste přejít na
aptitude, jakožto na oficiální
rozhraní pro správu balíků.
Pro vydání Lennyho byl do aptitude vyvinut pokročilý systém řešení konfliktů mezi závislostmi.
Každá změna plánovaná do již vydaných distribucí (stabilní a předchozí
stabilní vydání) prochází před zařazením do archivu pečlivým
testováním. Po zařazení do archivu se tyto změny souhrnně nazývají
„tečkové“ vydání, protože se nemění hlavní číslo verze.
Příprava tečkového vydání probíhá pomocí mechanismu
proposed-updates.
Balíky se do proposed-updates mohou dostat dvěma
způsoby. Zaprvé, všechny balíky opravující bezpečnostní díry nahrané
na security.debian.org se automaticky přidají i do
proposed-updates. Za druhé, vývojáři Debian GNU/Linuxu mohou
nahrát balíky přímo do proposed-updates. Aktuální
seznam balíků v proposed-updates naleznete na
http://ftp-master.debian.org/proposed-updates.html.
Chcete-li pomoci testovat aktualizované balíky dříve, než se z nich
formálně stane tečkové vydání, můžete si do svého souboru
sources.list přidat následující řádky:
deb http://mirrors.kernel.org/debian lenny-proposed-updates main contrib deb-src http://mirrors.kernel.org/debian lenny-proposed-updates main contrib
Při příštím spuštění aptitude update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.
Nejedná se o zcela novou záležitost, ale dosud to nebylo explicitně komunikováno uživatelům.
V distribuci bylo provedeno mnoho změn, jejichž přínos zaznamenáte při čisté instalaci Lennyho, ale které nemusí být automaticky k dispozici při přechodu z Etche. Tato kapitola popisuje nejvýznamnější změny.
Balíkům, které jsou potřeba pro podporu SELinuxu (Security-Enhanced Linux), byla zvýšena priorita na standardní. To znamená, že budou instalovány automaticky při instalaci nového systému. U stávajících systémů můžete nainstalovat SELinux příkazem:
#aptitude install selinux-basics
Samotný SELinux však zatím není ve výchozím nastavení povolený. Informace o nastavení a povolení SELinuxu naleznete ve wiki.
Roli výchozího logovacího daemona přebírá v Lennym
rsyslog a nahrazuje tak
dvojici syslogd/klogd.
rsyslog je kompatibilní s
původním sysklogd a dá se
použít jako přímá náhrada. Pokud jste používali vlastní logovací
pravidla, měli byste je přenést do nového konfiguračního souboru
/etc/rsyslog.conf.
Uživatelé přecházející z Etche musí nainstalovat
rsyslog a odstranit
sysklogd ručně.
Oproti Etchi podporuje UTF-8 o něco více aplikací, respektive mají pro toto kódování lepší podporu. Seznam aplikací, které mají s UTF-8 stále problémy, naleznete na http://wiki.debian.org/UTF8BrokenApps.
Více informací naleznete na wiki stránkách, které se zabývají přechodem z Etche na Lennyho.
Debian GNU/Linux 5.0 se na všech architekturách dodává s jádrem 2.6.26.
V samotném jádře i ve způsobu jeho zabalení v Debianu se udály veliké změny. Některé z těchto změn komplikují hladký přechod na Lennyho a potenciálně mohou vyústit v problémy při restartování do nového systému. Tato sekce probírá nejzávažnější změny. Potenciálními problémy a jejich obejitím se zabývají další kapitoly.
Kromě kontejnerového virtualizačního řešení Linux-VServer uvedeného v Etchi jsou nyní v Debianu dostupné i obrazy jádra se zabudovanou podporou kontejnerového řešení OpenVZ. OpenVZ nabízí oproti Linux-VServeru některé zajímavé možnosti (jako je migrace na jiný počítač za plného provozu), nicméně za to platí nepatrně vyššími nároky na výkon.
Tam, kde to bylo možné, byly vytvořeny prázdné přechodové balíky, které zajistí přechod z odstraněných balíků na nové verze.
Lenny nyní obsahuje nástroje, které umožňují vzít zdrojové balíky Debianu, křížově je zkompilovat pro architekturu ARM a vhodně je zmenšit tak, aby se vešly na různá malá zařízení postavená na architektuře ARM.
Samotná distribuce Emdebian 1.0 obsahuje předpřipravené balíky postačující pro vytvoření kořenových souborových systémů, které se pak dají upravit pro konkrétní stroje a jejich varianty. Jádra a jaderné moduly se musí dodat samostatně. Podpora pro architektury armel a i386 je ve vývoji. Více informací naleznete na stránkách Emdebianu.
Debian nyní podporuje novou třídu malých přenosných počítačů nazývanou
„netbooky“, kam patří např. Asus Eee PC. (Konkrétně pro
tento stroj bude užitečný balík
eeepc-acpi-scripts.) Obzvláště
na těchto počítačích se uplatní nové odlehčené prostředí Lightweight
X11 Desktop Environment, lxde,
které je navrženo pro počítače s menším výkonem.
Součástí distribuce se staly balíky
openjdk-6-jre a
openjdk-6-jdk, které obsahují
OpenJDK Java Runtime Environment a Development Kit. Tyto balíky
umožňují sestavování a spouštění programů napsaných v programovacím
jazyce Java (včetně podpory GUI a Webstart). Balíky využívají záplaty
a další podporu z projektu IcedTea.