Kapitola 2. Co je nového v distribuci Debian GNU/Linux 5.0

Obsah

2.1. Co je nového na architektuře ARM?
2.2. Co je v distribuci nové?
2.2.1. Správa balíků
2.2.2. Navrhované aktualizace (proposed-updates)
2.3. Vylepšení systému
2.4. Hlavní změny spojené s jádrem
2.4.1. Změny v balení jádra
2.5. Emdebian 1.0 (založen na Debian GNU/Linuxu Lenny 5.0)
2.6. Podpora netbooků
2.7. Java v Debianu

Tomuto tématu se více věnuje wiki.

Toto vydání přináší oficiální podporu architektury ARM EABI (armel).

Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux Lenny.

Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné na stránkách debianích portů.

2.1. Co je nového na architektuře ARM?

Byla přidána podpora pro platformu Marvell Orion. Debian GNU/Linux 5.0 konkrétně podporuje následující zařízení založená na Orionu: QNAP Turbo Station (TS-109, TS-209, TS-409), HP mv2120 a Buffalo Kurobox Pro.

Byla přidána podpora pro platformu Versatile, na které je pěkné to, že je emulována v QEMU.

Protože byl ovladač síťové karty na platformě IXP4xx (např. Linksys NSLU2) nedávno integrován do oficiálního jádra, přestal Debian používat neoficiální ovladač.

Proprietární mikrokód, který je vyžadovaný pro zprovoznění zabudované ethernetové karty, je nyní dostupný v balíku ixp4xx-microcode v nesvobodné části archivu. Obrazy instalátoru s tímto mikrokódem budou nadále dostupné z slug-firmware.net.

2.2. Co je v distribuci nové?

Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce Etch; distribuce obsahuje přes 7700 nových balíků, což dává celkem více než 23200 balíků. 13400 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 72% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 3100, neboli 17% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci „zastaralé“.

S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z X.Org 7.1 na X.Org 7.3.

Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.22[1], KDE 3.5.10, Xfce 4.4.2 a LXDE 0.3.2.1+svn20080509. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 2.4.1, KOffice 1.6.3, GNUCash 2.2.6, GNUmeric 1.8.3 a Abiword 2.6.4.

Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací. Pidgin (dříve známý jako Gaim) povýšil na verzi 2.4.3, Evolution na verzi 2.22.3. Aktualizován byl samozřejmě také balík aplikací Mozilla, hlavní programy zůstávají přejmenovány: iceweasel (verze 3.0.6) je webový prohlížeč Firefox s odstraněným brandingem, obdobně icedove (verze 2.0.0.19) je upravený poštovní klient Thunderbird.

Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:

BalíkVerze v 4.0 (Etch)Verze v 5.0 (Lenny)
Apache2.2.32.2.9
BIND (DNS server)9.3.49.5.0
Cherokee (webový server)0.5.50.7.2
Courier (poštovní server)0.53.30.60.0
Dia0.95.00.96.1
Ekiga (VoIP klient)2.0.32.0.12
Exim (výchozí poštovní server)4.634.69
GNU Compiler Collection jako výchozí kompilátor4.1.14.3.2
GIMP2.2.132.4.7
GNU C library2.3.62.7
lighttpd1.4.131.4.19
maradns1.2.12.041.3.07.09
MySQL5.0.325.0.51a
OpenLDAP2.3.302.4.11
OpenSSH4.35.1p1
PHP5.2.05.2.6
Postfix MTA2.3.82.5.5
PostgreSQL8.1.158.3.5
Python2.4.42.5.2
Tomcat5.5.205.5.26

Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na 4 až 5 instalačních DVD (podle architektury) s binárními balíky a 4 DVD se zdrojovými balíky. Zdrojové balíky lze stáhnout i jako sadu 28 CD. Stejně jako u předchozího vydání je k dispozici mimořádně úspěšné DVD s možností instalace na více architektur, které obsahuje nejpoužívanější balíky pro architektury amd64 a i386 včetně jejich zdrojových kódů. Na architekturách amd64 a i386 je nyní Debian GNU/Linux dostupný také ve formě Blu-ray obrazu.

Debian nyní podporuje Linux Standards Base (LSB) verze 3.2, předchozí vydání podporovalo verzi 3.1.

2.2.1. Správa balíků

Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je aptitude. aptitude podporuje většinu příkazů apt-getu a navíc bylo prokázáno, že umí řešit závislosti lépe než apt-get. Pokud stále používáte dselect, měli byste přejít na aptitude, jakožto na oficiální rozhraní pro správu balíků.

Pro vydání Lennyho byl do aptitude vyvinut pokročilý systém řešení konfliktů mezi závislostmi.

2.2.2. Navrhované aktualizace (proposed-updates)

Každá změna plánovaná do již vydaných distribucí (stabilní a předchozí stabilní vydání) prochází před zařazením do archivu pečlivým testováním. Po zařazení do archivu se tyto změny souhrnně nazývají „tečkové“ vydání, protože se nemění hlavní číslo verze. Příprava tečkového vydání probíhá pomocí mechanismu proposed-updates.

Balíky se do proposed-updates mohou dostat dvěma způsoby. Zaprvé, všechny balíky opravující bezpečnostní díry nahrané na security.debian.org se automaticky přidají i do proposed-updates. Za druhé, vývojáři Debian GNU/Linuxu mohou nahrát balíky přímo do proposed-updates. Aktuální seznam balíků v proposed-updates naleznete na http://ftp-master.debian.org/proposed-updates.html.

Chcete-li pomoci testovat aktualizované balíky dříve, než se z nich formálně stane tečkové vydání, můžete si do svého souboru sources.list přidat následující řádky:

deb     http://mirrors.kernel.org/debian lenny-proposed-updates main contrib
deb-src http://mirrors.kernel.org/debian lenny-proposed-updates main contrib

Při příštím spuštění aptitude update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.

Nejedná se o zcela novou záležitost, ale dosud to nebylo explicitně komunikováno uživatelům.

2.3. Vylepšení systému

V distribuci bylo provedeno mnoho změn, jejichž přínos zaznamenáte při čisté instalaci Lennyho, ale které nemusí být automaticky k dispozici při přechodu z Etche. Tato kapitola popisuje nejvýznamnější změny.

SELinux má standardní prioritu, ale zatím není povolen

Balíkům, které jsou potřeba pro podporu SELinuxu (Security-Enhanced Linux), byla zvýšena priorita na standardní. To znamená, že budou instalovány automaticky při instalaci nového systému. U stávajících systémů můžete nainstalovat SELinux příkazem:

# aptitude install selinux-basics
          

Samotný SELinux však zatím není ve výchozím nastavení povolený. Informace o nastavení a povolení SELinuxu naleznete ve wiki.

Nový výchozí daemon syslog

Roli výchozího logovacího daemona přebírá v Lennym rsyslog a nahrazuje tak dvojici syslogd/klogd. rsyslog je kompatibilní s původním sysklogd a dá se použít jako přímá náhrada. Pokud jste používali vlastní logovací pravidla, měli byste je přenést do nového konfiguračního souboru /etc/rsyslog.conf.

Uživatelé přecházející z Etche musí nainstalovat rsyslog a odstranit sysklogd ručně.

Lepší podpora pro UTF-8

Oproti Etchi podporuje UTF-8 o něco více aplikací, respektive mají pro toto kódování lepší podporu. Seznam aplikací, které mají s UTF-8 stále problémy, naleznete na http://wiki.debian.org/UTF8BrokenApps.

Více informací naleznete na wiki stránkách, které se zabývají přechodem z Etche na Lennyho.

2.4. Hlavní změny spojené s jádrem

Debian GNU/Linux 5.0 se na všech architekturách dodává s jádrem 2.6.26.

V samotném jádře i ve způsobu jeho zabalení v Debianu se udály veliké změny. Některé z těchto změn komplikují hladký přechod na Lennyho a potenciálně mohou vyústit v problémy při restartování do nového systému. Tato sekce probírá nejzávažnější změny. Potenciálními problémy a jejich obejitím se zabývají další kapitoly.

2.4.1. Změny v balení jádra

Varianta OpenVZ

Kromě kontejnerového virtualizačního řešení Linux-VServer uvedeného v Etchi jsou nyní v Debianu dostupné i obrazy jádra se zabudovanou podporou kontejnerového řešení OpenVZ. OpenVZ nabízí oproti Linux-VServeru některé zajímavé možnosti (jako je migrace na jiný počítač za plného provozu), nicméně za to platí nepatrně vyššími nároky na výkon.

Tam, kde to bylo možné, byly vytvořeny prázdné přechodové balíky, které zajistí přechod z odstraněných balíků na nové verze.

2.5. Emdebian 1.0 (založen na Debian GNU/Linuxu Lenny 5.0)

Lenny nyní obsahuje nástroje, které umožňují vzít zdrojové balíky Debianu, křížově je zkompilovat pro architekturu ARM a vhodně je zmenšit tak, aby se vešly na různá malá zařízení postavená na architektuře ARM.

Samotná distribuce Emdebian 1.0 obsahuje předpřipravené balíky postačující pro vytvoření kořenových souborových systémů, které se pak dají upravit pro konkrétní stroje a jejich varianty. Jádra a jaderné moduly se musí dodat samostatně. Podpora pro architektury armel a i386 je ve vývoji. Více informací naleznete na stránkách Emdebianu.

2.6. Podpora netbooků

Debian nyní podporuje novou třídu malých přenosných počítačů nazývanou „netbooky“, kam patří např. Asus Eee PC. (Konkrétně pro tento stroj bude užitečný balík eeepc-acpi-scripts.) Obzvláště na těchto počítačích se uplatní nové odlehčené prostředí Lightweight X11 Desktop Environment, lxde, které je navrženo pro počítače s menším výkonem.

2.7. Java v Debianu

Součástí distribuce se staly balíky openjdk-6-jre a openjdk-6-jdk, které obsahují OpenJDK Java Runtime Environment a Development Kit. Tyto balíky umožňují sestavování a spouštění programů napsaných v programovacím jazyce Java (včetně podpory GUI a Webstart). Balíky využívají záplaty a další podporu z projektu IcedTea.



[1] S některými moduly z GNOME 2.20.