[ předchozí ] [ Souhrn ] [ Autorská práva ] [ Obsah ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 2.1 na architektuře Intel x86 - Kapitola 7
Nastavení počátečního systému programem dbootstrap


7.1 Úvod do programu dbootstrap

Program dbootstrap se spustí po zavedení instalačního systému. Má na starost počáteční konfiguraci a instalaci ''základního systému''.

Hlavní úlohou programu dbootstrap je nastavení klíčových prvků systému. Provádí například nastavení síťové adresy, názvu počítače a sítování obecně. Dále obstará konfiguraci ''modulů'', ovladačů, které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, síťové ovladače, podporu znakových sad a periférií.

Tato nastavení se provádí jako první, poněvadž mohou být nezbytná pro další instalaci.

dbootstrap je jednoduchá aplikace v textovém režimu (některé systémy nezvládají grafiku). Snadno se ovládá, bude Vás postupně vést instalací. Můžete se také vrátit zpět, pokud zjistíte, že jste udělali chybu.

Program dbootstrap se ovládá šipkami a klávesami Enter a Tab.

Zkušený uživatel Unixu nebo Linuxu může současným stiskem Left Alt-F2 přepnout do další virtuální konzole, ve které běží interpret příkazů na bázi Bourne shellu ash. LeftAlt je klávesa Alt nalevo od mezerníku, F2 funkční klávesa v horní řadě. V tomto okamžiku máte systém běžící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů. Jejich výpis získáte příkazem ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin. Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, že dojde k problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální paměti, poněvadž instalační program nezjistí, že jste tento krok provedli z vedlejší konzole. LeftAlt-F1 Vás vrátí do menu. Linux poskytuje až 64 virtuálních konzolí, z Rescue Floppy je jich k dispozici pouze několik.

Chybová hlášení jsou obvykle přesměrována na třetí virtuální konzoli (označovanou tty3). Můžete do ní přepnout stiskem Alt-F3 (podržte Alt a zmáčkněte funkční klávesu F3), zpět do programu dbootstrap se vrátíte pomocí Alt-F1.


7.2 ``Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.''

Po naběhnutí systému by se měla objevit volba ``Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.''. Na monochromatickém monitoru pokračujte stiskem Enter. Jinak šipkou vyberte položku Color pro barevné zobrazování a stiskněte Enter. Zobrazování by mělo být v barvách. Klávesou Enter pokračujte v instalaci.


7.3 ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''

Možná uvidíte hlášení ``Instalační program zjišťuje současný stav systému a další instalační krok, který by se měl provést.''. Může zmizet rychleji než ho stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi jednotlivými kroky v menu, tato kontrola umožňuje instalačnímu programu dbootstrap pokračovat v započaté instalaci, pokud by se Vám v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud spustíte dbootstrap znovu, budete muset pouze projít volby barevné/černobílé zobrazování, klávesnice, aktivace odkládacího oddílu a připojení dříve inicializovaných disků, všechna ostatní nastavení zůstanou uchována.

V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes napsal v časopisu Linux Journal, ze instalaci Debianu by zvládlo kuře. Myslel klováním do klávesy Enter. První položka v menu je totiž vždy další krok, který máte provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Další : var'' a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''.


7.4 ``Konfigurovat klávesnici''

Ujistěte se, že je zvýrazněné ``Další : var'' a klávesou Enter přejděte do menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající Vašemu národnímu prostředí nebo blízkou, pokud požadované rozložení klávesnice v menu není. Po instalaci systému si můžete vybrat ze širšího spektra klávesnic programem kbdconfig.

Přesuňte šipkami zvýraznění na Vaší volbu klávesnice a zmáčkněte Enter. Šipky jsou ve všech klávesnicích na stejném místě.


7.5 Poslední varování

Říkali jsme Vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází chvíle, kdy si můžete nechtěně smazat data, máte poslední šanci zazálohovat starý systém. Pokud jste neprovedli kompletní zálohu, vyjměte disketu z mechaniky, resetujte systém a spusťte zálohování.


7.6 ``Rozdělit pevný disk''

Nemáte-li zatím rozdělený disk s oddíly pro Linux a virtuální paměť, jak popisuje Rozdělění disku před instalací Debianu, Oddíl 4.5, ``Další : var'' Vás přivede do menu ``Rozdělit pevný disk''. S připravenými oddíly přejděte ``Další : var'' k inicializaci odkládacího prostoru ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'', na systémech s nedostatkem paměti přeskočte i tento krok, neboť odkládací prostor již používáte. Nezáleží, kam Vás zavede ``Další : var'', pokračovat můžete v ``Rozdělit pevný disk'', ke kterému přejdete pomocí šipky.

Menu ``Rozdělit pevný disk'' Vám nabídne disky k rozdělení a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit alespoň jeden oddíl ''Linux native'' (typ 83) a nejspíš budete chtít vytvořit i oddíl ''Linux swap'' (typ 82) pro virtuální paměť. Podrobné informace jsou v Poznámky k rozdělování disku, Kapitola 4.

K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. Zde je jejich seznam:

fdisk
Původní program na správu oddílů na disku, přečtěte si fdisk manual page

cfdisk
Program na správu oddílů na disku, má snadné ovládání. Popis je v cfdisk manual page

Pokud si nevíte rady, jak disk rozdělit, zkuste se znovu vrátit do Poznámky k rozdělování disku, Kapitola 4.

Doporučujeme vytvoření oddílu pro virtuální paměť, ale jestli máte víc než 16 MB a budete trvat na svém, instalace je možná i bez ní. Potom zvolte ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''.

Nezapomeňte označit oddíl s kořenovým svazkem souborů jako ''aktivní''.


7.7 ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''

Tato položka bude ``Další : var'' po rozdělení disku. Vaše možnosti jsou inicializovat a aktivovat nový oddíl pro virtuální paměť, aktivovat dříve inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vždy je možné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takže zvolte ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'', pokud si nejste jisti, jak pokračovat.

Další krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by Vám měl nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor. Zmáčkněte Return.

Následuje volba otestování swap oddílu na výskyt nečitelných bloků na disku. Je jí užitečné provést, pokud máte disk typu MFM, RLL nebo starší SCSI disk, a nemůže ničemu uškodit. Správně fungující moderní disky tuto kontrolu nepotřebují, vyloučí z používání špatné bloky vlastním mechanismem.

Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veškerá data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vše v pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuštění programu blikat.


7.8 ``Inicializovat linuxový oddíl''

Další menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu tak není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v přípravě oddílu pro virtuální paměť.

Můžete inicializovat oddíl pro Linux nebo připojit dříve inicializovaný filesystém. Program dbootstrap neprovede upgrade starší instalace, aniž by jí nepřepsal. Chcete-li nedestruktivně přejít k novější verzi Debianu, program dbootstrap nepotřebujete, přečtěte si pokyny k upgradu, jakým způsobem se dá přejít z předchozích verzí na Debian 2.1.

Pokud pro instalaci chcete použít část disku, která není prázdná, měli byste jí inicializovat, tím také smažete její dřívější obsah. Dále musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení disku. Asi jediným důvodem pro volbu mount a partition without initializing it (připojte oddíl bez inicializace) může být pokračovat v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních disket.

Zvolením položky ``Další : var'' připravíte a připojíte oddíl na / filesystém. První oddíl, který připojíte nebo inicializujete, bude přístupná jako / - nazývá se ''root'' (hlavní, kořenový svazek souborů). Bude Vám nabídnuto provést otestování disku na výskyt špatných bloků jako tomu bylo u odkládacího oddílu. Platí, co bylo na toto téma bylo již řečeno, na velkém disku kontrola zabere 10 minut i více.

Po připojení oddílu /, položka ``Další : var'' bude ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'', pokud už nemáte něco z instalace hotovo. Pomocí šipek můžete připravit nebo připojit další části disku, jestliže existují. Na tomto místě inicializujte a připojte oddíly pro /var, /usr a další filesystémy, které jste dříve vytvořili.


7.9 ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''

Menu následuje po připojení kořenového svazku souborů, pokud jste již tuto část instalace neprovedli v předchozím spuštění programu dbootstrap. Nejprve potvrďte, že je kořenový svazek připojen ke správnému zařízení. Potom si vyberte podle Vašeho záměru z Volba média pro natažení systému, Oddíl 5.2.1 zařízení, ze kterého budete instalovat jádro operačního systému.

Pro instalaci z lokálního filesystému zvolte ''harddisk'', pokud zařízení zatím není připojeno nebo ''mounted'' pro připojené zařízení. Dále zvolte oddíl, kam jste podle Instalace z pevného disku, Oddíl 5.4 nainstalovali instalační systém Debianu. Následující dotaz bude na umístění souborů na filesystému, cestu začněte znakem ''/''. Potom nechte program dbootstrap soubory najít, jestli neuspěje, máte možnost cestu k nim upřesnit.

Instalace z disket vyžaduje diskety Rescue Floppy, kterou máte patrně v mechanice, a Drivers Floppy.


7.10 ``Konfigurovat podporu PCMCIA''

``Konfigurovat podporu PCMCIA'' je další krok, předchází ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''. Slouží ke konfiguraci podpory PCMCIA.

Pokud máte zařízení PCMCIA, ale nepotřebujete je k instalaci systému, můžete nastavení odložit a vrátit se k němu po dokončení instalace. Pokud při instalaci budete používat např. síťovou kartu na rozhraní PCMCIA, je nutné konfiguraci provést nyní, ještě před nastavením sítě.

V případě, že PCMCIA potřebujete, zvolte ``Konfigurovat podporu PCMCIA''. Odpovězte, jaký máte typ řadiče PCMCIA . Většinou se jedná o i82365, Další možnost je tcic, přesné označení by měl uvést výrobce v dokumentaci k notebooku. Následující políčka asi ponecháte nevyplněná, pokud zařízení nebude pracovat, podívejte se do Linux PCMCIA HOWTO, jaké hodnoty zadat pro různá zařízení.

Ve výjimečných případech je třeba provést úpravu souboru /etc/pcmcia/config.opts. Přepněte do druhé virtuální konzole stiskem Left Alt-F2 a upravte soubor. Potom zvolte novou konfiguraci PCMCIA nebo do jádra znovu nahrajte moduly pomocí příkazů insmod a rmmod.

Až budete mít zařízení úspěšně nakonfigurované, vraťte se k nastavení ovladačů zařízení, které popisuje předcházející kapitola.


7.11 ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''

Vyhledejte v nabídce ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' zařízeni, která máte v počítači. Nastavte jejich používání a systém bude tyto moduly vždy při zavádění automaticky nahrávat.

V tomto bodě není potřeba konfigurovat všechna zařízení, stačí se zaměřit na ta, která jsou nutná pro nainstalování základního systému (viz Volba média pro instalaci základního systému, Oddíl 5.2.2). Může jít o ovladače síťové karty nebo o přístup na různé souborové systémy.

Pro instalaci základního systému ze sítě přes NFS musíte nahrát a nastavit modul ovladače síťové karty a modul pro NFS dostupný v sekci ''filesystémy''. Instalace z lokálního disku vyžaduje modul pro daný typ filesystému. Podpora již může být v jádře, ale raději si to ověřte. Další často používaný je ovladač pro myš typu PS/2. Jedná se o modul ''psaux'' v kategorii ''misc''

Později na nainstalovaném systému lze konfiguraci modulů změnit programem modconf.


7.12 ``Konfigurovat síť''

Konfigurace se provádí i na systémech bez sítě, v takovém případě stačí vyplnit název počítače v ``Vybrat hostitelský název'' a záporně odpovědět na otázku``is your system connected to a network?'', zda je počítač připojen k síti.

Na síťovém systému je třeba znát údaje uvedené v Dále budete potřebovat, Oddíl 3.2. Konfiguraci sítě neprovádějte, pokud pro první připojení počítače k síti chcete použít PPP.

Program dbootstrap Vás vyzve k vyplnění údajů z Dále budete potřebovat, Oddíl 3.2. Na závěr shrne zadané informace a požádá o jejich potvrzení. Dále zadejte síťové zařízení pro síťové spojení. Obvykle se jedná o ''eth0''. Na notebooku se pravděpodobně jde o ``pcmcia''.

Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa Vaší sítě je bitovým součinem adresy IP a síťové masky. Pokusí se odhadnout vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku síťové masky. Odhadne, že gateway zprostředkovává i DNS. Pokud nějaký údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit editací souboru /etc/init.d/network. (V Debianu jsou startovací skripty v adresáři /etc/init.d/.)


7.13 ``Instalovat základní systém''

Zvolte položku ``Instalovat základní systém''. Dostanete nabídku zařízení, ze kterých je možné načíst základní systém. Vyberte zařízení, pro které jste se rozhodli podle Volba média pro instalaci základního systému, Oddíl 5.2.2.

Při instalaci z disket Vás program dbootstrap vyzve k postupnému vložení disket. Při chybě čtení z diskety budete muset vytvořit náhradní disketu a znovu začít instalaci základního systému. Po úspěšném načtení všech disket, systém nainstaluje soubory, které z nich načetl, na pomalém počítači to bude trvat asi 10 minut.

Pro instalaci základního systém z NFS, vyberte volbu NFS a budete vyzváni k zadání serveru, sdíleného disku na serveru a podadresáře, kde se na něm nachází base2_1.tgz. Při problémech s přístupem na server si ověřte, zda systémový čas na serveru zhruba odpovídá nastavení Vašeho počítače. Systémové hodiny lze přizpůsobit na tty2 příkazem date. Nápovědu k tomotu programu najdete v manuálu date(1).


7.14 ``Konfigurovat základní systém''

Nyní máte na disku všechny soubory základního systému, zbývá provést pár nastavení, vyberte z menu položku ``Konfigurovat základní systém''.

Zadejte časové pásmo. Je několik způsobů, jak toho docílit, v ``Adresáře:'' lze například zadat zemi případně kontinent. Tím se zúží nabídka a snadněji vyberete zemi, oblast nebo stát z možností v ``Časová pásma:''.

Potom odpovězte, jak se mají nastavit hardwarové hodiny počítače - máte dvě možnosti, nastavit místní čas nebo čas na poledníku v Greenwich (GMT). Pro systém, kde běží pouze Linux nebo jiný Unix, vyberte GMT (tzn. ``Ano''), pokud máte nainstalované i Windows nebo DOS, vyberte místní čas (``Ne''). Unix a Linux udržují na systémových hodinách čas podle GMT a softwarově převádí na čas v místním časovém pásmu. Tak lze sledovat přechody na zimní a letní čas, přestupné roky a dokonce uživatelé připojení k Vašemu systému z jiného časového zóny si mohou nastavit své časové pásmo. Budete-li mít čas nastaven na GMT, systém bude sám ve správné dny měnit čas z letního na zimní a naopak.


7.15 ``Startovat Linux přímo z pevného disku''

Jestliže se rozhodnete, aby se systém zaváděl přímo z pevného disku, program Vás požádá o instalaci bootovacího záznamu (MBR). Nepoužíváte-li boot manažer (patrně nepoužíváte, jestli nevíte, oč se jedná), a na počítači nemáte další operační systém, odpovězte ``Ano''. Pozn. odpovědí ``Ano'' například znemožníte start systému DOS. Buďte opatrní. Po odpovědi ``Ano'' bude následovat otázka, zda se má Linux po zapnutí počítače automaticky zavádět z pevného disku. Tím se nastaví oddíl obsahující Linux na aktivní a bude se z něj načítat operační systém. Odpovíte-li ``Ne'', můžete později nastavit v Linuxu aktivní oddíl programy fdisk nebo activate. V DOSu lze použít program fdisk /mbr pro obnovení bootovacího záznamu. Potom je třeba startovat Debian nějakým jiným způsobem.

Při instalace Linuxu na jiný než první disk na počítači si rozhodně vytvořte zaváděcí disketu. Většina počítačů umožňuje zavedení operačního systému pouze z prvního disku. Toto omezení lze obejít po dokončení instalace. K tomuto tématu si přečtěte návod v adresáři /usr/doc/lilo.


7.16 ``Vytvořit startovací disketu''

Zaváděcí disketu byste si měli připravit i v případě, že systém chcete startovat z pevného disku. Zavedení systému z diskety bude jistě fungovat i v případě, že došlo k chybě v nastavení startu systému z pevného disku. Zvolte ``Vytvořit startovací disketu'' a založte do mechaniky prázdnou disketu. Zkontrolujte, že není chráněná proti zápisu, neboť instalační program ji zformátuje a zapíše. Označte si, že se jedná o Vaši zaváděcí disketu a nastavte na ní ochranu proti zápisu.


7.17 Okamžik pravdy

Teď přichází chvíle zahoření systému, co bude následovat, když systém poprvé spustíte. Vyjměte disketu z mechaniky a zvolte položku ``Restartovat systém''.

Jestliže Linux z disku nenaběhne, zkuste to znovu z Vašeho instalačního média (například z Rescue Floppy) nebo založte Vaši vlastní zaváděcí disketu a zmáčkněte Reset. Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při bootu z instalační diskety plus některá nová hlášení.


7.18 Heslo pro uživatele root

Účet root je účtem pro superuživatele, na kterého se nevztahují bezpečnostní omezení. Měli byste ho používat pouze, když provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. Nepoužívejte účet superuživatele jako Váš osobní účet. Budete vyzváni k vytvoření osobního účtu a ten byste měli používat k vyřizování pošty a veškerou práci v Linuxu. Pracujete-li jako superuživatel, může Vám být například podstrčen program nazývaný trojský kůň, který zneužije práv, jež jako root máte, a naruší bezpečnost Vašeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému Vám jistě podrobněji osvětlí problematiku, jestliže v Unixu začínáte, uvažte četbu na toto téma.

Uživatelská hesla by měla být sestavena ze 6 až 8 písmen, obsahovat malá a velká písmena i další znaky (např. % ; ,).


7.19 Vytvoření uživatelského účtu

Systém Vás vyzve k vytvoření uživatelského účtu (účet je právo k používání počítače, tvoří ho jméno uživatele a jeho heslo). Jak již bylo řečeno, nepoužívejte účet superuživatele pro běžnou práci, případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a mohla by si vyžádat novou instalaci systému. Nezapomeňte, nepředpokládá se, narozdíl od jiných nevyzrálých operačních systémů, že by bylo nutné systém GNU/Linux někdy přeinstalovat.

Například, pokud se jmenujete Jan Kovář, vytvořte si nový účet ''kovar'', ''jkovar'' nebo ''jk''.


7.20 Shadow Password

Shadow password je prostředek k zabezpečení systému. Systémy bez shadow password uchovávají uživatelská hesla v zašifrované podobě v souboru /etc/passwd přístupném všem uživatelům. Tento soubor musí zůstat čitelný, poněvadž obsahuje důležité informace o uživatelích, například jak se mají převádět uživatelská jména na odpovídající číselné hodnoty. Kdo získá soubor /etc/passwd, může útokem hrubou silou zkoušet, jaká hesla mají uživatelé systému.

Pokud povolíte použití shadow passwords, hesla budou se budou uchovávat v souboru /etc/shadow, který není čitelný, přístup k němu má pouze root. Doporučujeme používat shadow passwords.

Na shadow password můžete systém převést i později programem shadowconfig. Po instalaci najdete postup v souboru /usr/doc/passwd/README.debian.gz.


7.21 Odstranění podpory PCMCIA

Jestliže nebudete využívat zařízení PCMCIA, můžete v tomto bodě jejich podporu odstranit. Pročistí se tím zavádění systému a taky budete mít snažší pozici při přípravě vlastního jádra. Podpora PCMCIA vyžaduje větší souhlas mezi verzemi ovladačů pro PCMCIA, modulů jádra a samotným jádrem.


7.22 Výběr a instalace profilů

Program Vám nyní předloží nabídku připravených softwarových profilů. Při instalaci si můžete balík po balíku určit, co se má instalovat, k tomu slouží program dselect. Projít všechny programy Vám zabere hodně času, budete vybírat z 2250 balíků!

Z tohoto důvodu Vám raději nabízíme profily nebo zadání. Zadáním se myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můžete volit několik z předpřipravených zadání, například ''Programování v jazyku Perl'', ''Tvorba dokumentů ve formátu HTML'', ''Zpracování čínských textů''. Profil je hlavní poslání Vašeho počítače, může se jednat třeba o ''síťový server'' nebo ''uživatelskou stanici''. Narozdíl od zadání lze zvolit jen jeden profil.

Pokud spěcháte, zvolte si jeden z připravených profilů. Máte-li více času, zvolte ''Custom profile'', z nabidky zadání si připravíte vlastní profil. Chcete-li přesně určit, co se má nainstalovat, přeskočte tuto volbu a vyberte si balíky programem dselect. Tato konfigurace je časově nejnáročnější.

Brzy vstoupíte do programu dselect. Jestliže jste provedli výběr balíků, zapamatujte si, že v něm musíte přeskočit volbu ''Select'', poněvadž sadu balíků k instalaci jste si již zvolili.

Upozornění: uvedená velikost zadání je součet velikostí všech balíků, které jsou v zadání obsaženy. Dvě různá zadání mohou obsahovat stejné balíky, pokud je obě zvolíte, skutečné požadavky na diskový prostor budou menší než součet velikostí obou zadání.

Až připravíte účet superuživatele a osobní účet, spustí se program dselect. V dselect Tutorial jsou informace, které byste měli znát předtím, než dselect začnete používat. dselect slouží k výběru balíků, které se nainstalují na Váš systém. Pokud máte v počítači CD s distribucí Debianu nebo jste připojeni na Internet, můžete v instalaci hned pokračovat. Jinak program ukončete a spusťte ho znovu později, až si obstaráte balíky s programy. Program dselect je nutné spustit jako superuživatel.


7.23 Přihlášení do systému

Po ukončení programu dselect se setkáte s výzvou k zalogování. Přihlašte se na svůj osobní účet. Systém je připraven k používání.


7.24 Nastavení PPP

Pozn.: Instalujete-li z CD-ROM nebo máte-li přímé připojení k síti, můžete tento oddíl bez obav přeskočit.

Základní systém obsahuje balík pro ppp. Umožní Vám připojení k zprostředkovateli Internetu protokolem PPP. Uvedeme postup pro nastavení připojení. Na zaváděcích discích se nachází program pppconfig, který Vám pomůže PPP nastavit. Název pro připojení, na který se program zeptá, uveďte ''provider''.

Doufáme, že s pomocí programu pppconfig snadno spojení nastavíte. Pokud by se Vám to nepodařilo, následují podrobnější pokyny.

Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlížení a editace souborů v Linuxu. K zobrazení obsahu souboru používejte programy more nebo zmore pro komprimované soubory s koncovkou .gz. Například soubor README.debian.gz si můžete prohlédnout příkazem zmore README.debian.gz. Lepší stránkovací prohlížeč souborů se jmenuje less, ale ten není v základním systému. Doinstalujte si balík s programem less, jak jen to bude možné. Jediný editor v základním systému se jmenuje ae. Má jednoduché ovládání a nezvládá mnoho funkcí. Můžete si vybrat z větší nabídky editorů, až spustíte program dselect.

V souboru /etc/ppp/peers/provider nahraďte ''/dev/modem'' řetězcem ''/dev/ttyS#'', kde # značí číslo sériového portu. V Linuxu se porty označují čísly od 0, takže COM1 odpovídá /dev/ttyS0. Dále upravte soubor /etc/chatscripts/provider, kam vložíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, uživatelské jméno a heslo. Ponechte '\q' v úvodu hesla, zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem spojení.

Mnozí zprostředkovatelé používají PAP nebo CHAP místo ověření uživatele v textovém režimu. Další používají oba druhy. Jestliže Váš poskytovatel požaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným způsobem. Změňte na komentář vše za vytáčecí sekvencí (začíná ATDT) v /etc/chatscript/provider. Upravte /etc/ppp/peers/provider podle návodu uvedeného výš a připojte user jmeno, kde jméno je Vaše uživatelské jméno u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor /etc/pap-secrets nebo /etc/chap-secrets a doplňte do něj heslo.

Do souboru /etc/resolv.conf ještě doplňte číselnou adresu DNS u Vašeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru /etc/resolv.conf jsou v následujícím formátu nameserver xxx.xxx.xxx.xxx kde x znamenají čísla v adrese.

Pokud Váš poskytovatel používá standardní přihlašovací proceduru, mělo by být vše připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uživatelem root příkazem pon a jeho průběh se sleduje pomocí plog. Odpojení se provede pomocí poff.


7.25 Instalace zbytku systému

O tom, jak doinstalovat zbytek systému, pojednává dokument dselect Tutorial.


[ předchozí ] [ Souhrn ] [ Autorská práva ] [ Obsah ] [ další ]
Instalace systému Debian GNU/Linux 2.1 na architektuře Intel x86
verze 2.1.11, 28 August, 1999
Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo