3.5. Předrozdělení disku pro více operačních systémů

Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi — přidání nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.

Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém a chcete na stejný disk ještě umístit Debian, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS. Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém.

Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem svého stávajícího operačního systému, jako je Drive Setup, HD Toolkit nebo MacTools . Každý dělicí nástroj umožňuje prohlížet oblasti bez jejich modifikace.

Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.

Jestliže má váš počítač více než jeden pevný disk, můžete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můžete zabývat až v průběhu instalace. Oddílový program obsažený v instalačním programu se s tím jednoduše vypořádá.

Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, může rozdělení disku proběhnout až během instalace (viz 6.3.3 – „Rozdělení disku a výběr přípojných bodů“). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně.)

Také v případě, že již máte na disku několik oblastí a potřebné místo můžete získat jejich smazáním, můžete počkat s rozdělením disku a rozdělit jej až při instalaci. I tak byste si měli raději tuto kapitolu přečíst, protože někdy mohou nastat okolnosti, které vás k rozdělení disku před instalací stejně donutí (například vynucené pořadí některých oblastí).

Ve všech ostatních případech musíte disk rozdělit ještě před instalací, abyste pro Debian vytvořili volné místo. Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému operačnímu systému, vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému. Stejně tak nedoporučujeme vytvářet oblasti pro Debian GNU/Linux nástroji z jiných operačních systémů. (Každý systém ví nejlépe, co mu chutná.)

Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých důležitých oblastí.

Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout, ale nejjistější je instalovat Debian jako poslední systém.

Aby OpenFirmware automaticky zaváděl Debian GNU/Linux, měly by se oblasti pro Debian vyskytovat před všemi ostatními oblastmi na disku (obzvláště před zaváděcími oblastmi MacOS). To se zajistí třeba tím, že se před instalací vytvoří prázdná oblast před ostatními zaváděcími oblastmi na disku. (Z malých applových oblastí vyhrazených pro ovladače disků nelze zavádět.) Poté, při instalaci Debianu, se tato oblast smaže a nahradí se oblastmi pro Linux.

Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), musíte:

  1. Zazálohovat vše v počítači.

  2. Zavést z disket nebo CD dodaných s původním operačním systémem. Při zavádění z CD MacOS držte klávesu c. Tím donutíte CD, aby se stalo aktivním systémem MacOS.

  3. Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro Debian.

  4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.

  5. Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory Debianu.

  6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.

3.5.1. Rozdělení disku z MacOS/OSX

Aplikaci Apple Drive Setup můžete najít na CD MacOS ve složce Utilities. Tato aplikace bohužel neumožňuje upravit stávající oblasti. To znamená, že musíte disk rozdělit najednou. Oblasti obsahující ovladače disků se v programu nezobrazí.

Oblast pro GNU/Linux byste měli vytvořit na začátku disku. Na jejím typu nezáleží, protože ho instalační program Debianu přepíše.

Pokud plánujete instalaci jak MacOS 9, tak OS X, je lepší jim vytvořit vlastní oblasti. Pokud jsou tyto systémy nainstalovány v jednom oddílu, musíte pro přepnutí do druhého systému použít program Startup Disk (a restartovat počítač); nelze se rozhodnout během startu počítače. Pokud jsou každý v jiném oddílu a během startu počítače stisknete klávesu option, uvidíte pro každý systém vlastní položku. Samozřejmě pak také můžete oba systémy přidat do menu zavaděče yaboot. Navíc použití aplikace Startup Disk může ovlivnit zavádění Debianu. Obě oblasti budou samozřejmě přístupné z obou systémů (jak z OS 9, tak z OS X).

GNU/Linux neumí přistupovat k souborům na oblastech UFS, ale podporuje HFS+ (alias MacOS Extended). Zatímco OS X jednu z nich vyžaduje pro zavádění, MacOS 9 může být nainstalován buď na HFS (alias MacOS Standard) nebo na HFS+. Ke sdílení informací mezi MacOS a GNU/Linuxem je vhodné použít „výměnnou“ oblast typu HFS, HFS+ nebo MS-DOS FAT, které rozumí oba systémy.