3.6. Než začnete s instalací …

Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení BIOSu/systémového firmware. BIOS nebo systémový firmware je nejnižší úroveň softwaru, který je využíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí.

3.6.1. Vyvolání menu systému BIOS

BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze BIOS nastavit. Vstup do BIOSu se liší od výrobce k výrobci, ale často to bývá klávesou Delete nebo F2 po zapnutí počítače.

3.6.2. Výběr zaváděcího zařízení

V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat pořadí médií, na kterých se bude hledat zaveditelný operační systém. V seznamu obvykle naleznete interní pevné disky, CD/DVD mechaniky a bloková USB zařízení jako USB klíčenky nebo externí USB disky. Často také nechybí zavádění ze sítě pomocí PXE.

Dle zvolené instalační metody nastavte pořadí zařízení tak, aby se jako první spustil instalační systém.

Často můžete použít zkratku a příslušné zaváděcí zařízení vybrat hned po zapnutí počítače bez vstupování do BIOSu. Výhodou je, že na rozdíl od nastavení v BIOSu, platí tato změna pouze pro tento jeden start počítače. Nevýhoda je pak ta, že se klávesa pro vyvolání této nabídky liší mezi systémy ještě více, než samotný vstup do BIOSu. Správnou klávesu vám prozradí návod k základní desce, obvykle to bývá klávesa F12, F11 nebo F8.

Některé počítače mají bohužel chybové verze BIOSu a zavedení instalačního systému z USB klíčenky nemusí fungovat, i když jste vše nastavili správně. Někdy se dají počítače ošálit tím, že v BIOSu místo USB harddisk nebo USB stick vyberete typ zařízení USB ZIP nebo USB CDROM. Změna na USB CDROM pomáhá obzvláště v případech, kdy na USB klíčence používáte CD/DVD obraz typu isohybrid (viz 4.3.1 – „Příprava USB klíčenky s hybridním CD/DVD obrazem“).

Jestliže se vám nepodaří přemluvit BIOS, aby zavedl instalaci přímo z USB, můžete zkusit zavést instalaci z pevného disku (dle kapitoly 4.4 – „Příprava souborů pro zavedení z pevného disku“) a v kroku, kdy bude instalační systém hledat na pevném disku obraz instalačního CD, ho nasměrovat na USB zařízení, na kterém bude tento obraz ležet.

3.6.3. Systémy s firmwarem UEFI

UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) je nový typ systémového firmwaru, který se používá na mnoha moderních systémech a, mimo jiné, by měl v počítačích nahradit klasický BIOS.

Většina počítačů s UEFI zatím ve firmwaru používá CSM (Compatibility Support Module), který operačnímu systému poskytuje stejná rozhraní, jako poskytoval tradiční BIOS, tudíž je zatím možno používat software napsaný přímo pro BIOS beze změn. To však jednou skončí, protože UEFI nebude tuto kompatibilní vrstvu podporovat navždy. Již nyní existují systémy s UEFI bez CSM.

Při instalaci operačního systému na počítačích s UEFI je potřeba vzít v úvahu několik věcí, protože systém zavádění se mezi BIOSem (resp. UEFI v režimu CSM) a nativním UEFI zásadně liší. Jednou významnou změnou je způsob dělení pevného disku na oblasti. Tradiční BIOS a UEFI v režimu CSM používají DOSovou tabulku oddílů, nativní UEFI používá systém GPT (GUID Partition Table). Na jednom disku může být použita pouze jedna z nich, a v případě, že používáte více operačních systémů na jednom disku, znamená to, že všechny systémy musí podporovat zvolený typ rozdělení disku. Zavádění z disku s GPT je možné pouze v nativním režimu UEFI, což se může zdát jako nevýhoda, ale s tím, jak rostou velikosti disků, se používání GPT rozšiřuje, jelikož tradiční DOSová tabulka oddílů neumí adresovat disky větší než 2 TB.

Dalším zásadním rozdílem mezi BIOSem (resp. UEFI v režimu CSM) a nativním UEFI je v tom, odkud se načítá zavaděč a jaký používá formát, což znamená, že se v obou případech jedná o různé zavaděče. To je důležité pro debian-installer na systémech s UEFI v režimu CSM, jelikož debian-installer si zjistí, zda byl spuštěn na počítači s BIOSem nebo na počítači s nativním UEFI a podle toho nainstaluje příslušný zavaděč. To obvykle funguje k plné spokojenosti, ale přesto může nastat problém na systémech, které mají více možností zavádění. Na některých UEFI systémech v režimu CSM se totiž způsob zavádění může lišit mezi zaváděním z pevného disku a zaváděním z výměnných médií. To může způsobit, že instalační systém zavedený z USB klíčenky používá jiný režim, než systém nainstalovaný na pevném disku, čímž dojde k instalaci špatného zavaděče a po dokončení instalace se pak systém nemusí spustit. Některé systémy nabízí při volbě zaváděcího zařízení dvě samostatné položky pro každé zařízení, takže si uživatel může vybrat, zda se má zavádění provést v kompatibilním režimu CSM, nebo v nativním UEFI.

Dalším tématem spojeným s UEFI je takzvaný secure boot. Secure boot je mechanismus některých UEFI implementací, které umí uzamknout zavádění a umožňují pak spouštět pouze kód, který byl kryptograficky podepsán určitými klíči a tím pádem blokovat (potenciálně škodlivý) software, který není podepsaný, nebo je podepsaný neznámými klíči. V praxi to znamená, že na většině UEFI systémů se secure bootem je akceptován pouze klíč od Microsoftu, kterým je podepsán zavaděč Windows. Jelikož zavaděč používaný debian-installerem není podepsaný Microsoftem, je nutno před zavedením instalace secure boot vypnout. Často se to týká počítačů, na kterých je předinstalovaná 64 bitová verze Windows 8. Bohužel neexistuje unifikovaný postup, kterým by se dal secure boot vypnout. Na některých systémech se tato možnost objeví až po té, co uživatel nastaví heslo do BIOSu. Pokud je tedy secure boot zapnutý a nikde nevidíte možnost jeho vypnutí, zkuste nastavit heslo do BIOSu, restartovat počítač a podívat se znovu, zda se možnost neobjevila.

3.6.4. Vypnutí rychlého spuštění u Windows 8

Windows 8 nabízí možnost nazvanou rychlé spuštění, které zkracuje dobu k nastartování Windows. Je-li tato možnost povolena, Windows se při vypínání nevypnou zcela, ale provedou něco, jako částečné uspání, aby tím urychlily následný start. To samo o sobě ničemu nevadí, ale pokud máte na počítači i jiný operační systém, který může přistupovat ke stejným oblastem, jako Windows, může dojít k porušení a ztrátě dat, jelikož se může skutečný stav souborového systému lišit od toho, jak si jej Windows pamatují a zápisy na takový souborový systém mohou vést k jeho porušení. V případě zavádění různých operačních systémů je tedy vhodné rychlé spuštění ve Windows vypnout, aby k porušení souborového systému nedocházelo.

3.6.5. Různé hardwarové problémy

BIOS a USB klávesnice.  Pokud nemáte k dispozici standardní PS/2 klávesnici, ale pouze USB model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické klávesnice. Hledejte položky jako Legacy keyboard emulation nebo USB keyboard support. Toto nastavení změňte pouze v případě, že instalační program klávesnici nerozpozná.