5.1. Zavedení instalátoru na 32-bit PC

Varování

Máte-li na svém počítači jiné operační systémy, které chcete zachovat (tzv. duální zavádění), měli byste se před zavedením instalačního systému ujistit, že jsou tyto operační systémy skutečně vypnuté a ne jen uspané. Instalace nového operačního systému může narušit stav uspaného operačního systému (což může po jeho probuzení vést k nestabilitě systému nebo i ztrátě dat).

Poznámka

Informace o zavedení grafického instalátoru naleznete v kapitole D.6 – „Grafický instalátor“.

5.1.1. Zavedení z CD-ROM

Pro většinu lidí bude nejjednodušší použít sadu instalačních CD Debianu. Pokud tuto sadu máte a váš počítač podporuje zavádění z CD, nastavte podle 3.6.2 – „Výběr zaváděcího zařízení“ zavádění z CD, vložte CD do mechaniky, restartujte počítač a přejděte k další kapitole.

Některé CD mechaniky mohou vyžadovat použití speciálních ovladačů a tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na vašem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si pasáž o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách.

I když není možné zavést instalaci přímo z CD-ROM, můžete z CD-ROM instalovat základní systém a balíčky. Jednoduše zaveďte systém pomocí jiného instalačního média (třeba z disket). Když dojde na instalaci základního systému a dalších balíků, zadejte, že budete instalovat z CD-ROM mechaniky.

Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si 5.4 – „Problémy s instalačním systémem“.

5.1.2. Zavedení z Windows

Pro zavedení instalátoru z Windows můžete buď

Při použití instalačního CD nebo DVD, by se měl příslušný program spustit automaticky při vložení média do mechaniky. Pokud jej Windows nespustí, nebo pokud používáte USB klíčenku, můžete (před)instalační program spustit ručně tak, že se přepnete na příslušné zařízení a spustíte setup.exe.

Po spuštění programu budete dotázáni na několik předběžných otázek a následně bude váš systém upraven pro zavedení instalačního systému Debianu.

5.1.3. Zavedení z DOSu pomocí loadlin

Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) například ze záchranného nebo diagnostického média.

Pokud z DOSu můžete přistupovat na CD mechaniku, vložte do ní instalační CD a přepněte se na ni příkazem

d:

kde d je označení vaší CD mechaniky. Pokud CD mechaniku nemáte, nebo není z DOSu dostupná, nachystejte si předem příslušné soubory podle 4.4.2 – „Zavedení instalačního systému programem loadlin a přepněte se na disk, kam jste soubory umístili.

Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou jádra, např.

cd \install.386

. Preferujete-li grafickou instalaci, přejděte ještě do podadresáře gtk

cd gtk

. Nyní spusťte dávku install.bat. Zavede se jádro, které automaticky spustí instalační systém.

5.1.4. Zavedení z Linuxu programem LILO nebo GRUB

Pro zavedení instalátoru z pevného disku musíte nejprve stáhnout potřebné soubory a umístit je podle kapitoly 4.4 – „Příprava souborů pro zavedení z pevného disku“.

Plánujete-li z disku jenom nastartovat a poté již všechno stáhnout ze sítě, měli byste použít soubor netboot/debian-installer/i386/initrd.gz a odpovídající jádro netboot/debian-installer/i386/linux. To vám umožní přerozdělit disk, ze kterého jste instalaci spustili.

Pokud během instalace nebudete upravovat diskovou oblast, na které jsou soubory instalačního systému, můžete použít hd-media/initrd.gz, příslušné jádro a také obraz CD nebo DVD (musí končit na .iso). Instalační systém pak nebude vyžadovat připojení k síti.

Pro zavaděč LILO musíte v souboru /etc/lilo.conf nastavit dvě důležité věci:

  • říci zavaděči, že má při zavádění použít soubor initrd.gz jako RAMdisk,

  • říci jádru vmlinuz, že má tento RAMdisk použít jako svou kořenovou oblast.

Následuje příklad /etc/lilo.conf:

image=/boot/newinstall/vmlinuz
       label=newinstall
       initrd=/boot/newinstall/initrd.gz

Pokud vás zajímají pikantní detaily, prozkoumejte manuálové stránky initrd(4) a lilo.conf(5). Nyní stačí spustit lilo a restartovat počítač.

Postup pro GRUB1 je velmi podobný. Do souboru menu.lst v adresáři /boot/grub/ (občas též /boot/boot/grub/) přidejte následující záznam (předpokládejme, že /boot leží na první oblasti prvního disku):

title  Instalace Debianu
root   (hd0,0)
kernel /boot/newinstall/vmlinuz
initrd /boot/newinstall/initrd.gz

a restartujte počítač.

Postup pro GRUB2 je podobný jako u předchůdce, jenom soubor se místo menu.lst jmenuje grub.cfg a změnil se jeho formát:

menuentry 'Instalace Debianu' {
  insmod part_msdos
  insmod ext2
  set root='(hd0,msdos1)'
  linux  /boot/newinstall/vmlinuz
  initrd /boot/newinstall/initrd.gz
}

Od teď by neměl být mezi jednotlivými zavaděči žádný rozdíl.

5.1.5. Zavedení z USB klíčenky

Předpokládejme, že jste si připravili vše nezbytné z 3.6.2 – „Výběr zaváděcího zařízení“ a 4.3 – „Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení“. Nyní jednoduše zapojte klíčenku do volného USB portu a restartujte počítač. Systém by měl nastartovat a měl by zobrazit úvodní obrazovku s výzvou boot:[6], kde můžete zadat volitelné parametry, nebo prostě zmáčknout Enter.

5.1.6. Zavedení z TFTP

Zavedení se sítě vyžaduje síťové připojení, funkční TFTP server a DHCP, RARP nebo BOOTP server.

Nastavení zavádení ze sítě je popsáno v 4.5 – „Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP“.

Na architektuře i386 existuje několik možností zavedení z TFTP.

5.1.6.1. Síťová karta s podporou PXE

Novější síťové karty podporují zavádění metodou PXE, což je reimplementace TFTP od Intel™u. Zde by mělo stačit příslušně nastavit BIOS.

5.1.6.2. Síťová karta s bootROM

Je možné, že vaše síťová karta nabízí možnost zavedení z TFTP.

5.1.6.3. Etherboot

Projekt Etherboot nabízí kromě zaváděcích disket také paměti do síťových karet, které umí zavádět z TFTP.

5.1.7. Zaváděcí obrazovka

Při zavádění instalačního programu se objeví grafická obrazovka s logem Debianu a nabídkou:

Installer boot menu

Install
Graphical install
Advanced options             >
Help
Install with speech synthesis

Press ENTER to boot or TAB to edit a menu entry

V závislosti na zvoleném způsobu instalace nemusí být dostupná možnost grafické instalace (Graphical install). Obrazy pro duální architektury navíc obsahují položky pro 64 bitové varianty, což téměř zdvojnásobuje počet položek v nabídce.

Pro běžnou instalaci vyberte šipkami buď položku Install (instalace v textovém režimu), nebo Graphical install (instalace v grafickém režimu) a potvrďte klávesou Enter. Na položku se také můžete dostat stiskem prvního zvýrazněného písmena.

Položka Advanced options otevře další nabídku, kde si můžete zvolit pokročilé způsoby instalace, jako je expertní režim, záchranný režim a automatizovaná instalace.

Pokud potřebujete jádru nebo instalačnímu systému předat nějaké zaváděcí parametry, stiskněte na zvolené položce klávesu Tab. Zobrazí se výzva boot:, na které bude vypsán celý příkaz k zavedení instalace. Sem můžete přidat požadované parametry (nejběžnější parametry jsou zmíněny v nápovědě - viz níže). Ze zaváděcího řádku můžete zavést instalaci klávesou Enter, případně se klávesou Esc vrátit na úvodní obrazovku a vrátit tak provedené změny.

Položka Help zobrazí první obrazovku nápovědy se stručným přehledem nápovědných obrazovek. Zde se můžete porozhlédnout po nápovědě, která se skrývá pod klávesami F1F10, nebo můžete stisknout Enter a zavést systém s výchozími hodnotami. Ze stránek nápovědy se můžete vrátit zpět do hlavní nabídky příkazem menu. Příkazy můžete zadat do příkazového řádku, který se nachází na každé nápovědné obrazovce:

Press F1 for the help index, or ENTER to boot:

Za příkazem pro zavedení instalace (výchozí je install) můžete zadat volitelné parametry, které jsou popsány v nápovědě. Celý řádek by tedy vypadal třeba takto: install fb=false. Jestliže stisknete pouze Enter, je to stejné, jako kdyby jste zadali install bez dalších parametrů.

Poznámka

Klávesnice se nyní chová podle standardního rozložení americké angličtiny, což by v našich krajích neměl být problém, protože základní rozložení je až na prohozené Y/Z stejné, liší se pouze horní řada a pomocné znaky, které bývají na klávesnicích předtištěny v obou variantách. Horší to mají třeba Francouzi s jejich rozložením AZERTY — v takovém případě snad pomůže článek z Wikipedie zabývající se US rozložením.

Poznámka

Instalujete-li na systému, který má v BIOSu nastaveno použití sériové konzole, je možné že neuvidíte grafickou část obrazovky a někdy dokonce ani zaváděcí nabídku. To stejné vás může potkat v případech, kdy instalujete přes zařízení pro vzdálenou správu, jež nabízí textové rozhraní k VGA konzoli (např. Compaq integrated Lights Out (iLO), nebo HP Integrated Remote Assistant (IRA)).

Můžete se pokusit naslepo stisknout klávesu Esc, a přepnout se na textovou zaváděcí výzvu, případně stisknout H a následně Enter, což by vás mělo přepnout na (textovou) obrazovku s nápovědou popsanou výše. Zde by už mělo fungovat echo, tj. znaky, které na klávesnici napíšete, by měly být normálně vidět na řádku se zaváděcí výzvou. Chcete-li instalačnímu systému zakázat použití grafického framebufferu ve zbytku instalace, přidejte na řádek parametr vga=normal fb=false.



[6] Pokud jste ovšem nepoužili pružný způsob vytvoření klíčenky a tuto možnost nezakázali.