2.1. Podporovaná zařízení

Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, můžete Debian nainstalovat. Viz stránka s porty (https://www.debian.org/ports/i386/).

Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace hardwaru pro architekturu 32-bit PC , zaměříme se spíše na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.

2.1.1. Podporované počítačové architektury

Debian GNU/Linux 10 podporuje deset hlavních počítačových architektur a několik jejich variant.

Architektura Označení v Debianu Podarchitektura Varianta
založené na Intel x86 i386 standardní počítače x86 výchozí
Xen PV xen
AMD64 & Intel 64 amd64    
ARM armel Marvell Kirkwood a Orion marvell
ARM s hardwarovým FPU armhf multiplatformní armmp
64 bitové ARM arm64    
32 bitové MIPS (big endian) mips MIPS Malta 4kc-malta
Cavium Octeon octeon
64 bitové MIPS (little-endian) mips64el MIPS Malta 5kc-malta
Cavium Octeon octeon
Loongson 3 loongson-3
32bit MIPS (little endian) mipsel    
MIPS Malta 4kc-malta
Cavium Octeon octeon
Loongson 3 loongson-3    
Power Systems ppc64el IBM POWER8 nebo novější  
64 bitové IBM S/390 s390x IPL z VM-reader a DASD generic

Tato verze dokumentu se zabývá instalací Debianu s jádrem Linux na architektuře 32-bit PC . Pro ostatní podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.

2.1.2. Procesory, základní desky a grafické karty

Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v Linux Hardware Compatibility HOWTO. Tato kapitola nastiňuje pouze základní požadavky.

2.1.2.1. Procesory

Jsou podporovány téměř všechny aktivně používané procesory řady x86 (IA-32). To zahrnuje i 32 bitové procesory AMD Athlon XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3.

Debian GNU/Linux buster nepoběží na procesorech třídy 586 (Pentium) a starších.

[Poznámka] Poznámka

Pokud je váš počítač postaven na 64 bitovém procesoru z rodiny AMD64 nebo Intel 64 (např. Intel Core i5), budete pravděpodobně chtít použít instalátor pro architekturu amd64. Díky zpětné kompatibilitě však můžete použít i 32 bitový instalátor pro architekturu i386.

2.1.2.2. V/V sběrnice

Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač musí být vybaven sběrnicí PCI, PCIe nebo PCI-X.

2.1.3. Notebooky

Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi (režim v letadle). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce nebudou fungovat. Na stránce Linux a notebooky zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží.

2.1.4. Víceprocesorové systémy

Tato architektura umožňuje využití více procesorů — tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian GNU/Linux 10 bylo sestaveno s podporou SMP-alternatives, což znamená, že jádro samo rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne.

Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu vícejádrových procesorů, kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. jader, se s nimi dnes setkáváme prakticky všude.

2.1.5. Podpora grafických karet

Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro kartu existuje ovladač v projektu X.Org a v jádru. Základní podpora grafického framebufferu je poskytována jádrem, desktopová prostředí používají X.org. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých případech i na instalaci dodatečného firmware (viz 2.2 – „Ovladače vyžadující firmware“).

Na moderních počítačích by měl grafický režim fungovat zcela automaticky. Sice byly zaznamenány případy, kdy byl firmware pro grafickou kartu vyžadován i pro základní podporu grafického režimu, ale to se jednalo o výjimky. Pro spoustu hardwaru funguje zcela automaticky i akcelerace 3D, ovšem stále existuje hardware, který pro správnou funkčnost vyžaduje binární blob (nezdokumentovaná hromada binárního kódu, o kterém není jisté, co vlastně dělá).

Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích zařízeních naleznete na https://wiki.freedesktop.org/xorg/. Debian GNU/Linux 10 je dodáván se systémem X.Org verze 7.7.

2.1.6. Hardware pro připojení k síti

Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem Linux by měla být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět automaticky. To zahrnuje většinu PCI/PCI-Express karet včetně notebookových PCMCIA/Express Cards. Podporováno je i mnoho starších karet pro sběrnici ISA.

ISDN je podporováno, ale ne během instalace.

2.1.6.1. Bezdrátové síťové karty

Bezdrátové síťové karty jsou obecně podporovány, nicméně mnoho bezdrátových síťových adaptérů vyžaduje (nesvobodný) firmware.

Jestliže je vyžadován firmware, instalační systém vás během instalace vyzve k jeho nahrání. Více informací o nahrávání firmware během instalace naleznete v části 6.4 – „Nahrání chybějícího firmwaru“.

Síťové karty, které nejsou podporovány oficiálním jádrem, lze obvykle pod Debianem zprovoznit, avšak nejsou podporovány během instalace.

Jestliže bezdrátová karta zlobí a pro instalaci nemůžete použít jinou síťovou kartu, stále lze pro instalaci Debianu použít obraz velkého CD nebo DVD. V takovém případě přeskočte konfiguraci sítě a instalujte pouze balíky z CD nebo DVD. Potřebný ovladač pak můžete spolu s firmwarem doinstalovat po dokončení instalace a následném restartu do nového systému.

Pokud ovladač pro kartu existuje, ale není dostupný jako debianí balík, můžete si stáhnout z Internetu jeho zdrojové kódy a následně zkompilovat, což však přesahuje rozsah této příručky. Neexistuje-li svobodný ovladač, je vaší poslední možností balík ndiswrapper, který umí použít ovladače z Windows.

2.1.7. Braillovy řádky

Podpora braillových řádků se odvíjí od jejich podpory v brltty. Měla by fungovat většina řádků připojených přes sériový port, USB nebo bluetooth. Podrobnosti o podporovaných zařízeních naleznete na webových stránkách brltty. Debian GNU/Linux 10 obsahuje brltty verze 5.6.

2.1.8. Hardwarová syntéza hlasu

Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu se odvíjí od jejich podpory v balíku speakup. speakup podporuje pouze integrované karty a externí zařízení připojená k sériovému portu. USB zařízení, zařízení připojená přes sériové-USB převodníky nebo přes PCI nejsou podporována. Podrobnosti o podporovaných zařízeních pro hardwarovou syntézu hlasu naleznete na webových stránkách speakupu. Debian GNU/Linux 10 obsahuje speakup verze 3.1.6.

2.1.9. Ostatní zařízení

Linux umožňuje používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA/CardBus/ExpressCard a USB. Většina z nich však není pro instalaci nutná. Některé USB klávesnice mohou na starých počítačích vyžadovat speciální nastavení (viz 3.6.5 – „Různé hardwarové problémy“), ale na soudobých počítačích pracují USB myši a klávesnice bez dalšího nastavovaní.