Jestliže se sytémem Unix začínáte, možná budete mít zájem přečíst si
dostupnou literaturu. V Unix FAQ
najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte
se také na User-Friendly Unix FAQ
.
Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP)
je shromážděno velké
množství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to)
týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat
lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků
doc-linux-html
(HTML verze) nebo
doc-linux-text
(ASCII verze), dokumenty budou v
/usr/doc/HOWTO
. V balících jsou dostupné rovněž překlady
některých návodů.
Česky vyšly knihy:
Michal Brandejs
: UNIX - Linux. Kniha je určena pro
začínající uživatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se
základními příkazy a systémem z hlediska uživatele. Vydala
Grada
.
Pavel Satrapa
: Linux - Internet Server
. Kniha popisuje Linux z
pohledu správce sítí, konfiguraci základních síťových služeb
a podobně.
Debian se v liší od ostatních distribucí Linuxu. I když jste již s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrželi v pořádku. Tato kapitola Vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.
Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:
/usr
(vyjma /usr/local
)
/var
(výjimkou bude /var/local
, pokud ho vytvoříte)
/bin
/sbin
/lib
Například když nahradíte program /usr/bin/perl
, nejspíš
bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku
perl
o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé tomu
dokáží zabránit převedením balíku do stavu ''hold''.
Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve man program a info program.
Užitečné informace najdete v adresáři /usr/doc
. Zajímavé
dokumenty jsou v podadresářích /usr/doc/HOWTO
a
/usr/doc/FAQ
.
Proč byste si mohli chtít připravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích:
Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.
Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky:
kernel-package
,
kernel-source-2.0.35
(aktuální verze v
době vzniku dokumentu), fakeroot
a další, které již
máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru
/usr/doc/kernel-package/README.gz
).
Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domíváme se, že s
využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednodušší a je také
bezpečnější. Můžete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od
Linuse a nebudete potřebovat balík
kernel-source-2.0.35
.
Popis balíku kernel-package
se nachází v adresáři
/usr/doc/kernel-package
. V následujících odstavcích
najdete jen úvod k jeho použití.
V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze
2.0.35 uložíte do /usr/local/src
. Jako
superuživatel vytvořte adresář /usr/local/src
a změnte
jeho vlastníka na Váš normální účet. Zalogujte se na svůj účet a
přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra ()(cd
/usr/local/src), rozbalte archív (tar xzf
/usr/src/kernel-source-2.0.35.tar.gz) a jděte do tohoto
adresáře (cd kernel-source-2.0.35/). Proveďte
konfiguraci jádra příkazem make xconfig v prostředí X11 nebo
make menuconfig. Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z
nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je
většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a
které se nevztahují k hardwaru, je raději nechte na přednastavených
hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout "Kernel daemon support (tj.
automatické vkládání modulů)" v "Loadable module support", které
přednastavené není, Debian tuto službu předpokládá. [3]
Příkazem /usr/sbin/make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových
textů a nastavení balíku kernel-package
.
Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot /usr/sbin/make-kpkg --revision=custom.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete podle vlastní úvahy, slouží k Vaší orientaci v připravených balícich. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu Vašeho počítače.
Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako
root napište dpkg -i
../kernel-image-2.0.35-subarch_config.1.0_alpha.deb.
subarch je volitelné upřesnění architektury, , které jste zadali před kompilací jádra.
dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s
doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory
System.map
, který je užitečný při dohledávání problémů v
jádře a /boot/config-2.0.35
obsahující
konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku
kernel-image-2.0.35
dojde i ke spuštění
programu lilo
a obnoví se zaváděcí záznam na disku. Pokud
jste vytvořili balík s moduly, je nutné ho rovněž nainstalovat.
Nyní můžete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spusťte shutdown -r now.
Popis balíku kernel-package
najdete v adresáři
/usr/doc/kernel-package
.