Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.
Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém (Windows95, WindowsNT, OS/2, DOS, FreeBSD) a chcete na stejný disk ještě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělění disku. Obecně změna oddílu, na kterém je filesystém, znamená ztrátu dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu taky raději vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.
Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je využit pro operační systém, programy a uživatelská data. Většina uživatelů pokládá navíc za nutnost mít vydělenou část disku pro virtuální paměť. Tento oddíl slouží operačnímu systému jako odkládací prostor. Vydělením swap partition umožní efektivnější využití disku jako virtuální paměti. Je rovněž možné pro tento účel využít obyčejný soubor, ale není to doporučené řešení.
Většina uživatelů vyčlení pro Linux více než jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poškození filesystému, většinou se to týká pouze jednoho oddílu, takže potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Jako minimum můžete uvážit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliže dojde poškození nějakého dalšího oddílu, budete schopni spustit Linux a provést nápravu, může Vám to ušetřit novou instalaci systému.
Druhý důvod je obyčejně závažnější při pracovním nasazení Linuxu, ale záleží k čemu systém používáte. Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuživatelskými právy, může zaplnit celý disk. Naruší chod systému, poněvadž Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci může dojít z vnějších příčin, například nevyžádaný e-mail Vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze uchránit před mnoha problémy, v příkladu uvedeném výše při oddělení /var/spool/mail na zvláštní část disku bude systém fungovat, i když bude zahlcen nevyžádanou poštou.
Jedinou nevýhodou při používání více diskových oddílů je, že je obtížné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliže vytvoříte některý oddíl příliš malý, budete muset systém instalovat znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehož velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal využít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze oknem.
Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných operačních systémech. Budete potřebovat vědět, jak se zařízením v Linuxu přidělují názvy.
Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení: ``sda1'' and ``sda2'' představují první a druhý oddíl prvního disku na SCSI.
Například předpokládejme počítač se dvěma disky na sběrnici SCSI na pozicích 2 a 4. Prvnímu disku na pozici 2 odpovídá zařízení sda, druhému sdb. Pět oddílů na disku ''sda'' by bylo pojmenováno ''sda1'', ``sda2'', ..., ``sda5''. Stejné schéma označení platí i pro disk ''sdb'.
Máte-li v počítači dva řadiče pro SCSI, pořadí disků zjistíte ze zpráv, které vypisuje při startu Linux.
Jak jsme již uvedli, máte-li místo na disku, měli byste si určitě
vytvořit dva svazky - menší kořenový a větší, na němž bude připojen
adresář /usr. Většině uživatelů stačí dva oddíly. Zvlášť
v případě, že máte jeden malý disk, vytvořením mnoha oddílů plýtváte
prostorem na disku. Chcete-li instalovat více programů, které nejsou
přímo součástí distribuce, může se Vám hodit samostaný oddíl pro
/usr/local. Pro počítač, který zpracovává hodně pošty, má
smysl vytvořit svazek pro /var/spool/mail. Někdy je dobré
oddělit adresář /tmp na oddíl s kapacitou 20 - 32 MB. Na
serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro jejich
domovské adresáře /home. Obecně platí, že rozdělení disku se liší
počítač od počítače a záleží, k čemu Linux používáte.
Při instalaci komplikovanějšího systému (např. serveru) se podívejte
na Multi Disk HOWTO, na
podrobnou informaci. Tento odkaz může být zajímavý rovněž pro
zprostředkovatele připojení k Internetu.
Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových administrátorů jsou různé, jedna zkušenost je mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, pro většinu uživatelů přitom nemá smysl vytvořit více jak 64 MB virtuální paměti. Samozřejmě, že existují výjimky, budete-li řešit soustavu 10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabyte odkládacího prostoru. Pokud potřebujete hodně virtuální paměti, zkuste umístit její oddíly na různé disky. On the other hand, Ataris and Macs seem to feel pain when swapping, so instead of making a large swap partition, get as much RAM as possible.
Pozn. Linux využije z jednoho odkládacího oddílu maximálně 128 MB,
takže není důvod, proč překračovat tuto hranici. Nicméně můžete
vytvořit několik odkládacích oblastí a doplnit je po instalaci do
souboru /etc/fstab, Máte-li větší nároky na virtuální
paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé disky (``špulky'').
Můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení
/dev/hda. Na /dev/hda1 je oddíl pro DOS o
velikosti 500 MB (měl jsem jí vytvořit jen 200 MB, poněvadž jí skoro
nepoužívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na /dev/hda3.
Zbytek tj. asi 1,2 GB na /dev/hda2 je kořenový svazek pro Linux.
Rozdělení disku můžete provést buď před instalací Debianu nebo v jejím průběhu.
The following sections contain information regarding partitioning in your native operating system prior to installation. Note that you'll have to map between how your existing operating system references partition names and how Linux names partitions; see Názvy zařízení v Linuxu, Oddíl 4.2.
If you are running AmigaOS, you can use the HDToolBox
program to partition your disk prior to installation. Here's how:
HDToolBox, select the disk you want to use, click
on the ``Partition Drive'' button and select or create the partition
you want to use as the Debian root filesystem.
HDToolBox
you have installed)
HDToolBox and select ``Save
changes to drive''. Think twice before actually clicking on ``Yes'' --
have you chosen the correct partitions? No important data could get
lost now if you made a mistake? Then click ``OK''. If required, the
Amiga will reboot after this.