Instalace Debianu sestává z několika kroků:
Natažení instalačního systému Debianu se provádí z Rescue Floppy nebo z CD. Alternatively, you can boot Debian over the network. První natažení systému může představovat nejobtížnější část instalace, záleží na jaký instalujete počítač. Tento krok je popsán v Natažení instalačního systému, Kapitola 6.
Až se Vám podaří rozběhnout systém, setkáte se s programem
dbootstrap, který se spustí a provede Vás druhou částí
instalace, konfigurací systému. Více najdete v Nastavení počátečního systému programem
dbootstrap, Kapitola 7.
Základní systém Debianu je sada balíků, které jsou nutné pro
samostatný běh systému. Až nainstalujete a nastavíte základní systém,
Váš Debian už bude schopen ''stát na nohou''. Základní systém můžete
instalovat z disket, pevného disku, CD nebo z NFS. Instalaci provede
program dbootstrap, ``Instalovat základní systém'', Oddíl 7.12.
Posledním krokem je doinstalování balíků s programy a dokumenty, které
budete na počítači používat. Jedná se o systém X Window System,
editory, interprety příkazů a vývojová prostředí. Instalaci můžete
dokončit z CD nebo počítače zrcadlícího distribuci Debianu (služby
HTTP, FTP, NFS). V této části využijete programy dselect
nebo apt-get pro správu balíků v Debianu Instalace zbytku systému, Oddíl 7.22.
Pro různé části instalace nemusíte používat stejné instalační médium. Systém můžete zavést z Rescue Floppy, základní systém potom nainstalovat z NFS a zbytek systému z CD. Síťovou instalaci z archívu Debianu obvykle zahájíte natažením a instalací základního systému z disket a zbytek systému se instaluje z Internetu.
Instalační systém potřebný pro první tři fáze instalace je rozdělen do tří částí: ``Záchranná disketa'', ``Disketa s ovladači'' a ``Základní systém''. Dále v textu je popis instalačních metod a souborů, které instalace může vyžadovat. Pro jednotlivé metody instalace potřebujete různé soubory.
Nejprve si zvolte, z jakého média natáhnete instalační program. Potom si vyberte jakou metodou nainstalujete základní systém.
Instalační systém lze zavést z disket, CD-ROM, tftp, z jiného
operačního systému.
Zavedení systému z disket přichází v úvahu na většině platforem. Není možné na počítačích Amiga a Mac. Postup najdete v Zavedení systému z disket, Oddíl 5.8.
Snadno lze instalovat z CD-ROM. Máte-li smůlu a jádro z CD Vám nefunguje, lze se uchýlit k jiné metodě. Instalaci z CD-ROM popisuje Instalace z CD-ROM, Oddíl 5.5.
V Booting from tftp, Oddíl 5.6 je zdokumentována síťová instalace
protokolem tftp. Předpokladem je mít servery
tftp a rarp a podporu Vašeho síťového
připojení na zaváděcích disketách.
Často je výhodné spuštění instalace z jiného operačního systému, jak je to popsáno v Instalace z pevného disku, Oddíl 5.4. Pro některé počítače je to dokonce jediná možnost.
Základní systém lze instalovat z disket (Instalace základního systému z disket, Oddíl 5.9), CD-ROM (Instalace z CD-ROM, Oddíl 5.5), ze serveru NFS (Instalace z NFS, Oddíl 5.7) nebo z lokálního disku (Instalace z pevného disku, Oddíl 5.4). Vyberte si z nejsnadnější způsob z médií, které máte k dispozici.
V této části najdete seznam souborů z adresáře
disks-sparc se stručným popisem. Nemusíte si je
nahrávat všechny, stačí vybrat jen ty, které jsou zapotřebí pro Vaší
metodu instalace.
Většína souborů jsou vzory disket, nahráním souboru na disketu vytvoříte požadovaný disk. Tyto vzory se pochopitelně liší pro diskety různých kapacit (1,44 MB, 1,2 MB, 720 kB). Pro platformu mohou být dostupné jen některé z nich. Soubory pro disketové jednotky s kapacitou 1,44 MB mají v názvu '14', pro jednotky 1,2 MB '12' a pro jednotky 720 kB je v názvu obsaženo '72'.
Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíš si můžete nahrát uvedené
soubory kliknutím na jejich název, jinak jsou dostupné z adresy ftp://ftp.debian.org/debian/dists/slink/main/disks-sparc/current/ nebo podobného adresáře z počítače
zrcadlícího distribuci Debianu.
base2_1.tgz, or base14-1.bin, base14-2.bin, base14-3.bin, base14-4.bin, base14-5.bin, base14-6.bin, base14-7.bin, base14-8.bin -- základní systém.
tftpboot.img -- soubor pro natažení protokolem TFTP.tftp, Oddíl 5.6.
install.txt, install.html -- Instalační manuál.
fdisk.txt
basecont.txtV některých případech je výhodné natáhnout systém z jiného operačního systému. Lze také zkombinovat natažení systému jiným způsobem s instalací základního systému z pevného disku.
Debian lze nainstalovat z filesystémů ext2fs nebo Minix, například v situaci, kdy chcete úplně nahradit stávající systém Debianem.
Oddíl, ze kterého instalujete, by se neměl shodovat s oddílem,
kam chcete systém umístit.
(tj. /, /usr, /lib apod.).
Při instalaci z disku Linuxu postupujte následovně:
base2_1.tgz
V případě, že máte CD a mechaniku, ze kterých lze zavést systém, obejdete se bez disket. Vložte CD do mechaniky a restartujte počítač. Dále se řiďte pokyny v Natažení instalačního systému, Kapitola 6.
Nezáleží na tom, jak natáhnete systém, k instalaci základního systému můžete využít CD-ROM. Až instalační program dojde k instalaci základního systému a později i při instalaci zbytku systému, nasměrujte program na CD-ROM podle návodu v ``Instalovat základní systém'', Oddíl 7.12.
tftp
You need to setup two servers: a RARP server and a TFTP server. The Reverse Address Resolution Protocol (RARP) is how your client will figure out what IP address to use; the Trivial File Transfer Protocol (TFTP) is used to serve the boot image to the client. Theoretically, any server, on any platform, which implements these protocols may be used. In the examples in this section, we shall provide commands for SunOS 4.x, SunOS 5.x (a.k.a. Solaris), and GNU/Linux.
To setup RARP, you need to know the ethernet address of the client (a.k.a. the MAC address). If you don't know this information, you can pick it off the initial OpenPROM boot messages, use the OpenBoot .enet-addr command, or boot into ``Rescue'' mode (i.e., from the Rescue Floppy) and use the command /sbin/ifconfig eth0.
In GNU/Linux you need to populate the kernel's RARP table. To do this execute
/sbin/rarp -s client-hostname client-enet-addr
/sbin/arp -s client-ip client-enet-addr
Under SunOS, you need to ensure that the ethernet hardware address for
the client is listed in the ``ethers'' database (either in the
/etc/ethers file, or via NIS/NIS+) and in the ``hosts''
database. Then you need to start the RARP daemon. In SunOS 4, issue
the command (as root): /usr/etc/rarpd -a; in SunOS 5, use
/usr/sbin/rarpd -a.
To get the TFTP server ready to go, you should first make sure that
tftpd is enabled. This is usually enabled by having the
following line in /etc/inetd.conf:
tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd -s /boot
Look in that file and remember the directory which is used for the
``-s'' argument of in.tftpd; you'll need that below. If
you've had to change /etc/inetd.conf, you'll have to
notify the running inetd process that the file has
changed. On a Debian machine, run /etc/init.d/netbase
reload; on other machines, find out the process ID for
inetd, and run kill -1 inetd-pid.
Next, place the TFTP boot image, tftpboot.img, in the
tftpd boot image directory. Generally, this directory
will be /boot in Debian, and /tftpboot in
other operating systems. Then, you'll have to make a link from that
file to the file which tftpd will use for booting a
particular client. The form of the file that tftpd will
look for is
client-ip-in-hex.client-architecture.
To compute client-ip-in-hex, take each byte of the client
IP address and translate it into hexadecimal notation. You have you
have a machine handy with the bc program, you can use the
program. First issue the obase=16 command to set the output
to hex, then enter the individual components of the client IP one at a
time. As for client-architecture, try out some values. Sparc
architectures for instance use the sub-architecture names, such as
``SUN4M'' or ``SUN4C''. Once you've determined the name, make the
link like so: ln /boot/tftpboot.img
/boot/file-name.
Now you should be ready to actually boot your system. On machines with OpenBoot, simply enter the boot monitor on the machine you are installing to, and use the command boot net.
On some systems, the standard installation RAM-disk, combined with the memory requirements of the TFTP boot image, cannot fit in memory. In this case, you can still install using TFTP, you'll just have to go through the additional step of NFS mounting your root directory over the network as well. This type of setup is also appropriate for diskless or dataless clients.
First, follow all the steps above in Booting from tftp, Oddíl 5.6.
Z povahy metody vyplývá, že je možné ji využít až k instalaci
základního systému. Potřebujete zaváděcí disk a disk s ovladači, které
nainstalujete jedním z uvedených způsobů. Před instalací základního
systému z NFS je nutné projít postup z Nastavení počátečního systému programem
dbootstrap, Kapitola 7.
Nezapomeňte do jádra nahrát ovladač síťové karty a modul pro NFS.
Až bude program dbootstrap zjišťovat, odkud instalovat
základní systém, zvolte NFS a postupujte dle návodu.
Návod je jednoduchý, obstarejte si soubory pro Rescue Floppy a Drivers Floppy a nahrajte je na diskety způsobem popsaným v Zápis obrazů disků na diskety, Oddíl 5.10. Rescue Floppy si můžete v případě potřeby upravit, viz Výměna jádra, Oddíl 9.3.
Tento způsob instalace nedoporučujeme (s výjimkou situace, kdy nemáte na pevném disku filesystém), poněvadž diskety jsou nejméně spolehlivé médium.
Proveďte postupně:
base14-1.bin, base14-2.bin,
atd.
Obrazy disků představují úplný obsah diskety. Soubory jako je např.
resc1440.bin nelze na disketu jednoduše nakopírovat,
jejich zápis se provádí speciálním programem přímo do sektorů
na disketě.
Příprava disket se liší systém od systému. Tato kapitola se zabývá přípravou disket pod různými operačními systémy.
Až budete mít diskety vytvořené, ochraňte je před neúmyslným přepsáním nastavením disket pouze pro čtení.
Zápis disket může většinou provést pouze uživatel root. Založte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem
dd if=soubor of=/dev/fd0 bs=512 conv=sync ; sync
zapište soubor na disketu. /dev/fd0 bývá
zařízení disketové jednotky. (Na systému Solaris je to
/dev/fd/0). Disketu vyjměte až po zhasnutí kontrolky na
mechanice, příkaz dd Vám může vrátit příkazový řádek,
ještě než systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze
vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento
účel příkaz eject, viz manuál).
Některé systémy se snaží automaticky připojit disketu, jakmile ji
vložíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo
možné zapsat disketu přímo. Zeptejte se systémového administrátora na
detaily, na systému Solaris se jedná o program vold.
Problémem číslo jedna při první instalaci Debianu bývá nespolehlivost čtení z disket.
Největší problémy jsou s Rescue Floppy, poněvadž tuto disketu čte před natažením Linuxu BIOS. BIOS nedokáže číst disketu tak spolehlivě jako linuxový ovladač a čtení se může zastavit bez vypsání chybového hlášení, pokud dojde k chybnému načtení dat. Také může dojít k chybnému čteni z disket Drivers Floppy a základního systému, to se většinou projeví množstvím hlášení o chybách I/O.
Pokud Vám instalace vázne při čtení určité diskety, vyzkoušejte její obsah znovu nahrát a zapsat na jinou disketu. Obyčejné reformátování diskety nestačí, i když formátování a nové zapsání proběhne bez chyb. Někdy se vyplatí disketu vytvořit na jiném počítači.
Jeden z uživatelů napsal, že se mu podařilo vytvořit bezchybnou zaváděcí disketu až na třetí takový pokus.
Podle dalších uživatelů může systém úspěšně naběhnout až na několikátý pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve firmware.