Tomuto tématu se více věnuje wiki.
Tímto vydáním končí podpora architektur HP PA-RISC („hppa“), Alpha („alpha“) a ARM („arm“).
Následující výpis obsahuje přehled všech oficiálně podporovaných architektur pro Debian GNU/Linux Squeeze.
32 bitové PC („i386“)
SPARC („sparc“)
PowerPC („powerpc“)
MIPS („mips“ (big-endian) a „mipsel“ (little-endian))
Intel Itanium („ia64“)
S/390 („s390“)
64 bitové PC („amd64“)
ARM EABI („armel“)
Kromě oficiálně podporovaných architektur přináší Debian GNU/Linux Squeeze technologické představení portů GNU/kFreeBSD („kfreebsd-amd64“ a „kfreebsd-i386“). Jde o první porty v historii vydávání Debianu, které nejsou založeny na jádře Linux, ale na jádře FreeBSD. Potenciální uživatelé by měli být varováni, že kvalita těchto portů zatím nedosahuje vysoké kvality stávajících linuxových variant a že nemusí být podporovány všechny pokročilé vlastnosti moderních desktopových prostředí. Ovšem z pohledu běžného serverového software je podpora silnější než kdy dříve, protože do doposud linuxového Debianu přináší unikátní vlastnosti ze světa BSD. Jedná se o první případ, kdy byla linuxová distribuce přenesena na ne-linuxové jádro.
Podrobné informace týkající se podpory jednotlivých architektur, portování balíků a údaje specifické pro každou architekturu jsou dostupné na stránkách debianích portů.
Nová verze Debianu tradičně přináší více softwaru než její předchůdce Lenny; distribuce obsahuje přes 10352 nových balíků, což dává celkem více než 29050 balíků. 15436 balíků bylo aktualizováno na novější verzi, což činí 67% balíků předchozí stabilní verze. Velké množství balíků (přes 4238, neboli 18% balíků předchozí stabilní verze) bylo také z distribuce z různých důvodů odstraněno. Tyto balíky uvidíte ve správcích balíků v sekci „zastaralé“.
S tímto vydáním přešel Debian GNU/Linux z X.Org 7.3 na X.Org 7.5.
Debian GNU/Linux opět přichází s několika desktopovými aplikacemi a prostředími. Mezi jinými obsahuje GNOME 2.30[1], KDE 4.4.5, Xfce 4.6.2 a LXDE 0.5.0. Aktualizovány byly též kancelářské aplikace jako OpenOffice.org 3.2.1, KOffice 2.2.1, GNUCash 2.2.9, GNUmeric 1.10.8 a Abiword 2.8.2.
Změny se dotkly i ostatních desktopových aplikací.
Pidgin povýšil na
verzi 2.7.3,
Evolution na verzi
2.30.3. Aktualizován byl samozřejmě také balík aplikací
Mozilla, hlavní
programy zůstávají přejmenovány:
iceweasel
(verze 3.5.13) je webový prohlížeč
Firefox
s odstraněným brandingem, obdobně
icedove
(verze 3.0.7) je upravený poštovní
klient Thunderbird.
Toto vydání dále obsahuje následující významnější aktualizace:
Debian stále podporuje Linux Standard Base (LSB) verze 3.2.
Oficiální instalační sada distribuce Debian GNU/Linux je nyní k dispozici na
7 až 8 instalačních DVD
(podle architektury) s
binárními balíky a 6 DVD se zdrojovými balíky.
Zdrojové balíky lze stáhnout i jako sadu 33 CD.
Stejně jako u předchozích vydání je k dispozici mimořádně úspěšné
DVD s možností instalace
na více architektur, které obsahuje
nejpoužívanější balíky pro architektury amd64 a
i386 včetně jejich zdrojových kódů. Na
architekturách amd64 a i386 je
Debian GNU/Linux dostupný také ve formě Blu-ray
(BD) obrazů (2 disky pro každou z architektur,
zdrojové balíky se zatím vlezou na disk jediný). Některé extrémně velké
balíky se nevejdou na CD a byly proto z těchto
médií vynechány (DVD a Blu-ray
médií se to nedotklo).
Novou vlastností Squeeze na architekturách i386
a amd64 je přidání podpory isohybrid
na všechna
CD, DVD a BD
média. Vytvoření zaváděcí USB klíčenky s takovýmto médiem se dříve
skládalo z několika kroků, nyní stačí obraz stáhnout a jednoduše ho
zapsat přímo na USB klíčenku. Více informací naleznete v Instalační příručce v kapitole
„Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení“.
Některé ovladače v linuxovém jádře obsahovaly nesvobodné kusy
firmwaru. Počínaje vydáním Squeeze byly tyto firmwary přesunuty
do samostatných balíků v sekci non-free. Příkladem za všechny je balík
firmware-linux. Pokud takový
balík nainstalujete, bude se firmware nahrávat automaticky dle
potřeby.
Preferovaným nástrojem pro správu balíků z konzole je
aptitude (interaktivní použití), respektive
apt-get (neinteraktivní použití z příkazové řádky).
apt-get je také doporučovaným nástrojem pro přechod
mezi jednotlivými vydáními. Pokud stále používáte
dselect, měli byste přejít na
aptitude, jakožto na oficiální
rozhraní pro správu balíků.
APT ve Squeeze nyní automaticky instaluje doporučené
balíky[2]. Toto chování můžete změnit
přidáním následující řádky do /etc/apt/apt.conf:
APT::Install-Recommends "false";
K důležitým vylepšením zaváděcího systému Debianu patří zavádění se závislostmi. To umožňuje paralelizovat zavádění systému a přitom zachovat sekvenční start tam, kde je potřeba. Zavádění se závislostmi se automaticky použije u všech nových instalací a většinou se podaří zapnout i při přechodu z Lennyho.
Funguje to zhruba tak, že sysv-rc použije balík
insserv k uspořádání init.d
skriptů podle jejich deklarovaných závislostí[3]. Pokud na sobě některé
zaváděcí skripty (ani tranzitivně) nezávisí, je možno je spustit
paralelně, což ve většině případů urychlí start systému. Chcete-li
paralelní zavádění vypnout, přidejte do souboru
/etc/default/rcS řádek
CONCURRENCY=none
. Chcete-li se o
novém způsobu zavádění dozvědět více, odkážeme vás na informace v
souboru /usr/share/doc/insserv/README.Debian.
V tomto vydání se klávesnice pro konzoli i pro X Window System
nastavuje na jediném místě, v souboru
/etc/default/keyboard. Tento soubor má přednost
před případným nastavením v konfiguračním souboru X.Org.
O správu /etc/default/keyboard se stará balík
console-setup, který zajišťuje
i nastavení fontu na konzoli. Nastavení klávesnice a příbuzných věcí
můžete změnit příkazem dpkg-reconfigure
keyboard-configuration, nebo ruční úpravou souboru
/etc/default/keyboard.
Nastavení grafického režimu nejběžnějších desktopových grafických čipů (Intel, ATI/AMD a NVIDIA) se přesunulo z ovladačů systému X Window do linuxového jádra. To přináší mnoho výhod, namátkou:
Spolehlivější usínání a probouzení systému.
Možnost použití grafických zařízení bez systému X Window.
Rychlejší přepínání virtuálních konzolí.
Textová konzola v přirozeném rozlišení monitoru.
Více informací naleznete v části 5.9 – „Změny v grafickém systému“ a v Debian wiki.
Uživatelé balíků libnss-ldap a
libpam-ldap by měli zvážit
přechod na libnss-ldapd a
libpam-ldapd.
Oba nové balíky delegují LDAP dotazy na centrálního daemona nslcd běžícího bez speciálních oprávnění. Toto rozdělení pravomocí mezi proces využívající LDAP informace a proces provádějící LDAP dotazy zjednodušuje správu zabezpečených LDAP spojení a autentizačních údajů, nabízí jednodušší zotavení po transportních chybách a předchází nahrávání LDAPových knihoven do většiny aplikací.
Přechod na nové balíky
libnss-ldapd a
libpam-ldapd by měl být
jednoduchý, protože se použije většina stávajícího nastavení.
Ruční zásah by měl být třeba jen pro pokročilé konfigurace.
Těmto balíkům zatím chybí podpora pro vnořené skupiny a hesla umí měnit pouze pomocí LDAP operace EXOP.
Některé balíky z proposed-updates jsou také
dostupné přes mechanismus
squeeze-updates. Ten se používá pro
aktualizace, které by si uživatelé měli nainstalovat co nejdříve a
nečekat na příští tečkové vydání. Sem patří třeba aktualizace virových
definic nebo změny v časových pásmech. Všechny balíky z
squeeze-updates se objeví v příštím tečkovém
vydání.
Tato funkcionalita nahrazuje to, co dříve poskytoval archiv volatile.debian.org.
Chcete-li využívat balíky z squeeze-updates,
můžete si do svého souboru sources.list přidat
následující řádky:
deb http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib deb-src http://mirrors.kernel.org/debian squeeze-updates main contrib
Při příštím spuštění apt-get update systém zjistí nové balíky a začne s nimi při instalacích a aktualizacích počítat.
Každý balík, který je přidán do
squeeze-updates, je také oznámen v poštovní
konferenci
debian-stable-announce.
Oblíbená služba backports.org byla integrována do infrastruktury Debianu a stala se tak oficiální službou Debianu hostovanou na backports.debian.org.
Debian GNU/Linux 6.0 je historicky prvním vydáním distribuce GNU/Linuxu,
která nabízí komplexní podporu pro zkoumání snímků pořízených
magnetickou rezonancí (MRI). Přichází se softwarem pro strukturální
analýzu snímků (např. ants),
sledování vazeb (mrtrix),
měření odezvy na podněty (psychopy), prostředím pro vývoj MRI
sekvencí (odin) a množstvím
dalších nástrojů pro zpracování a analýzu dat (nipype). Toto vydání přímo podporuje
všechny hlavní formáty pro ukládání MRI dat. Úplný seznam dostupných
balíků naleznete na stránkách Debian
Science a Debian
Med. Více o celém projektu se dočtete na stránce NeuroDebian.
[1] S některými moduly z GNOME 2.32.
[2] Tato změna znamená, že se zvedly nároky na diskovou kapacitu úloh volených při instalaci. Více informací naleznete v kapitole „Místo potřebné pro úlohy“ v Instalační příručce.
[3] Tyto závislosti se deklarují v hlavičkách jednotlivých init.d skriptů, jak popisuje Linux Standard Base (LSB). Soustavnou mravenčí prací se podařilo tyto hlavičky doplnit do všech zaváděcích skriptů v Debianu právě v tomto vydání.