Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice.
Musíte nastavit TFTP server a často i DHCP server server.
DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnější, zpětně kompatibilní rozšíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být nastaveny pouze pomocí DHCP.
Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.
Jedním ze svobodných DHCP serverů je ISC
dhcpd. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balík
isc-dhcp-server
. Následuje ukázka jednoduchého
konfiguračního souboru (obvykle
/etc/dhcp/dhcpd.conf
):
option domain-name "priklad.cz"; option domain-name-servers ns1.priklad.cz; option subnet-mask 255.255.255.0; default-lease-time 600; max-lease-time 7200; server-name "karel"; subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { range 192.168.1.200 192.168.1.253; option routers 192.168.1.1; } host clientname { filename "/tftpboot.img"; server-name "karel"; next-server dalsiserver.priklad.cz; hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; fixed-address 192.168.1.90; }
V tomto příkladu máme jeden server jménem
karel
, který obstarává práci DHCP a
TFTP serveru a také slouží jako brána do sítě. Ve svém nastavení si
musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou
adresu klienta. Položka filename
by měla
obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP.
Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat
dhcpd příkazem /etc/init.d/isc-dhcp-server
restart
.
Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je tftpd povolen.
V případě balíku tftpd-hpa
existují dva
způsoby, jak službu provozovat. Jednak se může
tftpd-hpa
spouštět jako samostatný daemon při
startu systému, nebo může jeho spuštění zajišťovat systémový daemon
inetd
v okamžik, kdy je ho potřeba. Způsob,
který zrovna používáte, můžete zvolit při instalaci balíku, respektive
ho můžete kdykoliv změnit rekonfigurací balíku.
![]() |
Poznámka |
---|---|
TFTP servery historicky používaly pro uložení nabízených obrazů
adresář |
Všechny alternativní in.tftpd v Debianu by měly
automaticky zaznamenávat všechny požadavky, které jim byly zaslány, do
systémových logů. To se hodí zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá
tak, jak má. Některé TFTP servery umí zvýšit svou upovídanost
parametrem -v
.
Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout „Path MTU discovery“:
#
echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc
Pokud tak neučiníte, PROM na SGI nebude moci stáhnout jádro. Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než 32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu. Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví příkazem:
#
echo "2048 32767" > /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range
Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz 4.2.1 – „Kde se nalézají instalační obrazy?“) do adresáře, kde má tftpd uloženy obrazy. Bohužel TFTP klient očekává jméno souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který tftpd použije pro zavedení konkrétního klienta.