[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ] [ 9 ] [ 10 ] [ 11 ] [ 12 ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře ARM
Kapitola 9 - Další kroky


9.1 Začínáte se systémem UNIX

Jestliže se systémem Unix začínáte, možná budete mít zájem přečíst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User-Friendly Unix FAQ.

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) je shromážděno velké množství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo doc-linux-text (ASCII verze), dokumenty budou v /usr/share/doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněž překlady některých návodů.

Česky vyšly například knihy:

  1. Michal Brandejs: UNIX - Linux. Kniha je určena pro začínající uživatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uživatele. Vydala Grada.
  1. Pavel Satrapa: Linux - Internet Server. Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci základních síťových služeb a podobně.
  1. Matt Welsh: Používáme Linux. Překlad knihy Running Linux. Vydal Computer Press.

Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.


9.2 Vypínání systému

Běžící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým vytažením ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, mohou se ztratit nebo poškodit soubory na disku. Můžete použít klávesovou kombinaci Ctrl-Alt-Del . Také se můžete přihlásit jako root a napsat shutdown -h now, reboot nebo halt.


9.3 Orientace v Debianu

Debian se v liší od ostatních distribucí Linuxu. I když jste již s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrželi v pořádku. Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.


9.3.1 Balíčkovací systém Debianu

Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:

Například když nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku perl o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu ,,hold''.

Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít z dselectu, nebo samostatně na příkazové řádce (info apt-get). Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free), takže můžete instalovat jak standardní verze, tak exportně omezené verze balíčků.


9.3.2 Správa více verzí

Pokud udržujete více verzí různých aplikací, přečtěte si manuálovou stránku příkazu update-alternatives.


9.3.3 Správa Cronu

Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v adresáři /etc, protože to jsou konfigurační soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně nebo přes noc, umístěte je do /etc/cron.{daily,weekly,monthly}. Spouštění těchto úloh je řízeno souborem /etc/crontab. Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí.

Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo intervalu), můžete použít soubor /etc/crontab, nebo ještě lépe /etc/cron.d/cokiliv. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit.

V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky rozpozná a začne používat — není potřeba spouštět žádný příkaz. Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a /usr/share/doc/cron/README.Debian.


9.4 Další dokumentace

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve man program a info program.

Užitečné informace najdete v adresáři /usr/share/doc. Zajímavé dokumenty jsou v podadresářích /usr/share/doc/HOWTO a /usr/share/doc/FAQ. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si soubory /usr/share/doc/debian/bug*. Úpravy balíčků specifické pro Debian jsou zdokumentovány v souborech /usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian.

WWW stránky Debianu obsahují spousty dokumentace o Debianu. V první řadě se podívejte na Debian FAQ a prohledejte archív diskusních listů Debianu. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for users), takže pokud se chcete přihlásit k některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku přihlášení do diskusního listu.


9.5 Kompilace nového jádra

Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích:


9.5.1 Správa jader

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky: kernel-package, kernel-source-2.4.19 (aktuální verze v době vzniku dokumentu), fakeroot a další, které již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/share/doc/kernel-package/README.gz).

Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček a jestliže máte závislé nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky.

Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduší a je také bezpečnější. Můžete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík kernel-source-2.4.19. Přestože se ve Woodym používá jádro 2.4.19 , novější jádra řady 2.4 jsou k dispozici jako balíčky.

Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho použití.

V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze 2.4.19 uložíte do /usr/local/src. Jako superuživatel vytvořte adresář /usr/local/src a změňte jeho vlastníka na váš normální účet. Přihlaste se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (cd /usr/local/src), rozbalte archív (tar xIf /usr/src/kernel-source-2.4.19 .tar.bz2) a přejděte do tohoto adresáře (cd kernel-source-2.4.19 /). Proveďte konfiguraci jádra příkazem make xconfig v prostředí X11 nebo make menuconfig v ostatních případech (musíte mít nainstalovaný balíček ncurses-dev). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout ,,Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v sekci ,,Loadable module support'' , které přednastavené není, avšak Debian tuto službu předpokládá.

Příkazem make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a nastavení balíku kernel-package.

Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete zvolit podle vlastní úvahy, slouží k vaší orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače.

Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root napište dpkg -i ../kernel-image-2.4.19 -podarchitektura_jadro.1.0_arm.deb. podarchitektura je volitelné upřesnění architektury, které jste zadali před kompilací jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře a /boot/config-2.4.19 obsahující konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku kernel-image-2.4.19 dojde i ke spuštění zavaděče (příslušného k vaší platformě) a obnovení zaváděcího záznamu na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly, například jestliže máte PCMCIA, je nutné ho rovněž nainstalovat.

Nyní můžete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spusťte shutdown -r now.

Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/share/doc/kernel-package.


[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ] [ 9 ] [ 10 ] [ 11 ] [ 12 ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře ARM

verze 3.0.24, 18 December, 2002

Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo